Rakouské ekonomice se podařilo proplout globální finanční krizí bez větších škod. Eurozóna se teprve nedávno vynořila z recese, která trvala šest čtvrtletí, rakouská ekonomika se ale po třetím čtvrtletí roku 2009 již do poklesu nevrátila. Její úplné odtržení od vývoje v eurozóně ovšem možné není a během posledního roku se to plně projevilo na růstu. Podle našeho názoru se ale Rakousko nachází v dobré pozici pro to, aby v roce 2014 přišlo zlepšení.
První z následujících dvou obrázků ukazuje vývoj HDP ve vybraných evropských ekonomikách. Rakousku se podle něho podařilo vyhnout se prudkému propadu produktu v roce 2008 a 2009. Hlavně však bylo v roce 2011 a v následujících letech schopno udržet růstový trend. Druhý graf porovnává vývoj nezaměstnanosti ve stejných zemích. Z něj vidíme, že Rakousko se dlouhodobě pyšní jednou z nejnižších měr nezaměstnanosti v Evropě.
V příštím roce by rakouská ekonomika měla těžit zejména z následujícího: Exportní sektor je konkurenceschopný, korporátní sektor je schopný samofinancování a má dobrý přístup i k externím zdrojům financí. Trh s bydlením nepředstavuje makroekonomické riziko, trh práce je odolný a nezaměstnanost leží nízko. A vládní rozpočtové deficity se i přes významnou pomoc bankovnímu sektoru v posledních dvou letech stabilizovaly na 2,5 % HDP.
Očekáváme tak, že zatímco růst rakouské ekonomiky letos dosáhne 0,4 %, v příštím roce to bude 1,5 % a v roce 2015 1,7 %. I přes tento cyklický růst ale Rakousko nadále čelí výzvě ve formě zvýšení potenciálního růstu. Ten totiž od roku 2001 soustavně klesá. Ukazuje to další graf, z něhož je patrný i dlouhodobý pokles celkové produktivity faktorů a zásoby reálného kapitálu. Po roce 2002 klesá i celkový počet odpracovaných hodin.
Podle OECD bude rakouská populace relativně rychle stárnout. Podíl lidí ve věku převyšujícím 65 let k populaci ve věku mezi 15 a 64 lety by se měl zvýšit z 25 % dosažených v roce 2012 na 50 % v roce 2050. Tlak na pokles potenciálního růstu se tím bude dlouhodobě ještě zvyšovat.
(Zdroj: Natixis)