První kvartál byl pro komodity oázou úspěchu. Většina z nich totiž v úvodní čtvrtině roku bohatě splatila investorům jejich důvěru, když připsala i dvouciferné procentuální zisky. Po dvou letech chatrné výkonnosti tak komodity překonávají většinu investičních aktiv.
Vzácným kovům prospěly potíže způsobené ukrajinským konfliktem, stejně tak jako plánované (a koncem periody uskutečněné) omezení měnového stimulu americkou centrální bankou Fed. Zvýšil se tak počet dlouhých pozic na futures kontraktech s tím, jak kapitálové odtoky z rozvíjejících se ekonomik vedly k realokaci investic směrem k typickým „bezpečným přístavům“ v čele se zlatem (od počátku roku zhodnotilo o +11 %), stříbrem (+6,5 %) a paladiem (+5,5 %). Na druhém pólu se pak nachází měď s téměř 11 % poklesem. U ní se do ceny negativně projevila slabá ekonomická data přicházející z Číny, s nimiž se prohloubil strach z ekonomického zpomalení asijské země. Čína je totiž největším spotřebitelem „červeného kovu“, když její podíl na světové poptávce dosahuje 40 %. Pokles zaznamenal také zinek s olovem.
Situace na Krymu se možná až překvapivě slabě projevila na cenách energetických komodit. Prudší nárůsty z konce února, kdy situace na Ukrajině eskalovala, vystřídalo zklidnění a korekce cen. Surová ropa tak na komoditní burze v New Yorku připisuje za první tři měsíce pouze 1,4 %, Brent zaznamenává dokonce ztrátu 2,5 %. Cena přírodního plynu na Nymexu vzrostla za stejné období o 4,6 %, když odevzdala část únorových zisků. Na energetických komoditách se v posledních týdnech výrazně nepodepsalo uvalení sankcí vůči Rusku ani pozitivní údaje o vyšších amerických zásobách ropy. Přesto je to však krymská krize, kdo drží otěže budoucího vývoje energetických komodit. A to v případě, že si situace vyžádá rozsáhlejší vojenskou operaci či ostřejší hospodářské postihy, které by mohly utlumit dodávky z bohatých ropných a plynových nalezišť v Rusku.
Vůbec nejvýraznější zhodnocení zaznamenaly v prvním čtvrtletí potravinové komodity. Z osmi agenturou Bloomberg sledovaných komodit dosáhly kladných růstových hodnot naprosto všechny. Výrazně jim pomohl negativní vliv počasí v globálně strategických oblastech. Tuhá zima v USA vyhnala vzhůru ceny kukuřice (+12,7 %) a pšenice (+15,5 %). USA jsou totiž největším světovým exportérem kukuřice a třetím největším pěstitelem pšenice a strach z výpadku jejich produkce hnal hodnotu futures kontraktů vzhůru. Obdobně pak na cenu cukru (+3,8 %) a především komoditní raketu kávu (+53 %!) zapůsobila nejhorší brazilská sucha za poslední dekády. Brazílie drží ve světovém žebříčku exportérů v obou zmíněných komoditách první místo. Špatné klimatické zprávy v obou zemích pak prospěly ceně sójových bobů (+11,5 %). Zhodnotilo také kakao (+8,5), bavlna (+13,4 %) a palmový olej (+1,2 %). Pro korekci ceny potravinových komodit hovoří zlepšující se klima v USA. Případný růst je spojen s neschopností zdrceného ukrajinského hospodářství nadále dodávat na světový trh produkce kukuřice, sójových bobů či pšenice, u nichž patří mezi desítku největších vývozců.
Data za první kvartál jen potvrzují, že při rozhodování o vstupu do pozice by investoři měli zaměřit svou pozornost ke globálním ekonomicko-politickým údajům. Dřívější negativní korelace komodit vůči americkému dolaru se zdá být u konce a ceny komodit se nyní spíše vyvíjí v cyklických trendech. Informace z Ukrajiny, Číny či Ameriky pak mohou být dobrým indikátorem budoucího vývoje cen.
(Zdroje: cnbc, bloomberg, nasdaq, atlas.media)