Cena zlata se v posledních týdnech otřásá v základech. Není se však co divit. Proti tradičnímu bezpečnému přístavu totiž stojí přesila nepřátel. A ta se zatím zdá být silnější a silnější.
V první řadě na zlato dopadá zamýšlený krok Fedu přiškrtit svou extrémně uvolněnou politiku dalším restriktivním krokem. Tím má být zvýšení úrokových sazeb naplánované na příští rok. Ačkoliv Fed v předminulém týdnu konkrétní datum neodtajnil, nadále se jeho kroky na sentimentu vyhlížejícího budoucí výkonnost podepisují. Právě očekávání je totiž klíčovým determinantem investičního rozhodnutí a formuje cenu aktiv dříve, než k samotné události (v případě zlata jím je zvýšení sazeb Fedu) dojde.
To ostatně dokazuje pohled na vývoj amerického dolaru, proti němuž je cena zlata vztahována. Ten vůči koši měn v minulém týdnu vyšplhal na nejvyšší hodnotu od června 2010. A to přestože sazby Fedu zůstávají stále na historických minimech a možný tlak plynoucí z mezinárodního obchodu (export > import) v případě USA neexistuje (země je čistým dovozcem). Dolar tak převážně těží z očekáváného zvýšení sazeb, které doplňuje pozitivní výhled hospodářského růstu americké ekonomiky. Ta za 2Q rostla o 4,6 %, když ji výrazně pomohly akcelerující investice i zvýšená spotřeba. Pro třetí kvartál se pak počítá se zpomalením dynamiky růstu (okolo 3 %), přesto by se největší světová ekonomika měla pohybovat na silné růstové vlně.
Právě oživené americké hospodářství je dalším ze zástupu „nepřátel“ ceny zlata. Zlepšená výkonnost ekonomiky totiž v sobě skýtá klíčový prvek pro akciový trh, který vůči zlatu vystupuje v roli substitutu. Společnostem kotovaným na burze totiž akcelerující spotřeba koncových zákazníků umožňuje dodatečný růst shora – tedy od tržeb. Pokrizové roky se nesly spíše v duchu nákladových úspor, které sice dopomohly navýšení profitability, avšak růst společností postrádal potřebnou dynamiku. Ta by s oživením hospodářství měla dostat potřebné podpory a společnosti by mohly navyšovat své tržby, zisky, potažmo valuace.
Beznaděj investorů do zlata však mohou alespoň částečně rozehnat stále nevyřešené geopolitické otázky. Na Ukrajině sice minulou středu poprvé od začátku konfliktu nedošlo ke zranění byť jen jediné osoby, během dnešní noci však došlo k opětovným střetům a konečné řešení tak zůstává v nedohlednu. V případě irácké války pak americká armáda zahájila letecké útoky na cíle ISIL (především ropné plošiny sloužící jako finanční zdroj) a ani zde s brzkým koncem bojů nelze příliš kalkulovat. Do geopolitické tenze svým dílem přispívá také asijský zástupce – Hongkong – v němž se stupňují protesty demonstrantů požadujících demokratické volby se složkami místní policie.
Kromě napětí spojeného s lokálními konflikty zlatu může nahrávat i pohled na krátkodobý sentiment postavený na technické analýze. Indikátor MACD pomalu stoupá k signální linii, jejíž případné proražení může zafungovat jako býčí signál. Oscilátor relativní síly RSI pak vystoupal z pásma přeprodanosti a naznačuje možný posun vzhůru. Dnešní seance tak tedy může nahrát alespoň krátkodobému růstu ceny zlata (tím spíše pokud povede k vytvoření býčí formace na svíčkách).
Sečteno, podtrženo – zlato stojí v nerovné bitvě. Sice má mírnou podporu vybraných technických ukazatelů a nadále přetrvávajících lokálních konfliktů, ve srovnání s faktory působícími na pokles se však jedná o (alespoň prozatím) slabou artilerii. Přece jen jde v obou případech o velice nejisté faktory, které s nevyhnutelným zvyšováním sazeb a evidentním oživením americké ekonomiky nemohou svést rovnou bitvu.