predikuje další růst cen zlata, ekonomika bude nyní procházet slabším obdobím, ale na počátku příštího roku by měla přijít určitá akcelerace. Tom Lee z Fundstrat Global Advisors vidí prostor pro výraznější pokles sazeb, Ruchir Sharma z Rockefeller International naopak poukazuje na důvody, proč by nyní sazby dolů jít neměly.
Predikce : Hlavní ekonom Jan Hatzius na Yahoo Finance hovořil o tom, že americký trh práce zpomaluje. V jeho základním scénáři přijde období, kdy bude tento vývoj pokračovat, ale na počátku příštího roku by mělo dojít k mírnému oživení tempa růstu amerického hospodářství, a to z řady důvodů. Nyní však existuje riziko většího zpomalení, pravděpodobnost recese v následujících 12 měsících ekonom vidí na 30 %.
Americká centrální banka podle ekonoma přijde letos s trojím snížením sazeb, po záříjovém půjdou sazby dolů ještě v říjnu a prosinci. „A pak ještě pár v příštím roce.“ Fiskální politika by v první polovině příštího roku měla být expanzivní. Letos by měla její celková úroveň odrážet i efekt nově zaváděných cel, a tudíž bude podle ekonoma působit jako brzda. Na otázku týkající se nezávislosti Fedu Hatzius odpověděl, že je klíčová a ukazuje na to řada analýz, včetně jeho vlastních. Ty se zaměřují na různou míru nezávislosti centrálních bank a související vývoj inflace. Jasně se ukazuje, že menší nezávislost přináší dlouhodobě vyšší inflaci.
Goldman Sachs také ukazuje následující graf, podle kterého to komoditní analytici banky rovněž vidí na další růst ceny zlata. K dosavadnímu vývoji na této komoditě přidávají ceny akcií v sektoru těžařů zlata:
Zdroj: X
Trhy počítají s trojím poklesem sazeb v letošním roce: Tom Lee z Fundstrat Global Advisors na CNBC hovořil o tom, že po posledních datech z amerického trhu práce dluhopisové trhy odrážejí očekávání až trojího snížení sazeb centrální banky v letošním roce. Lee s takovým pohledem souhlasí, trhy podle něj vnímají další inflační vlnu jako přechodnou a trh práce slábne, což se obrací mnohem hůře. Dluhopisové trhy jinak řečeno tvrdí, že „Fed je za křivkou“, protože jeho zástupci hovoří jen o dvojím poklesu sazeb v letošním roce.
Lee se domnívá, že snížení sazeb by ekonomice pomohlo. Poukázal v této souvislosti na hypotéční sazby, které považuje za vysoké, a na vývoj ISM, jehož hodnoty se drží pod padesáti „po nejdelší dobu od vzniku indexu“. Nižší sazby by přitom podle experta pomohly k lepší důvěře ve firmách a spolu s nižšími hypotéčními sazbami celému hospodářství. Na otázku týkající se bitcoinu pak Lee odpověděl, že kryptoměny jsou obecně supersenzitivní na monetární politiku. Pokud by tak sazby šly dolů, mělo by to bitcoinu a dalším výrazně pomáhat k růstu.
Fed chybující, zralý na reformu, ale jinak, než chce vláda: Ruchir Sharma stojí v čele Rockefeller International a poukázal na CNBC na to, že americká centrální banka v minulosti nikdy nesnižovala sazby v době, kdy byly finanční podmínky tak uvolněné jako nyní. Sharma tvrdí, že Fed snižoval sazby v čase, kdy docházelo k rozšiřování rizikových spreadů na korporátních dluhopisech, a akciový trh oslaboval. Nyní se ale rizikové spready nacházejí mimořádně nízko a valuace akciového trhu naopak vysoko.
Pokud by tedy nyní Fed snížil sazby, byl by to „hodně bezprecedentní krok“. K tomu investor dodal, že pokles sazeb v době, kdy si ekonomika vede relativně dobře, „je obvykle receptem na bublinu“. Investor v této souvislosti zmínil vrchol internetové bubliny. Co ale protiargument, podle kterého probíhá určité slábnutí na trhu práce a jeho stav také spadá do mandátu Fedu? Na to Sharma odpověděl, že americká centrální banka se na trh práce zaměřuje příliš. Obavy by měla působit hlavně inflace i kvůli tomu, jak dlouho už se drží nad cílem ve výši 2 %. Výhled je přitom takový, že tam zůstane i v dohledné budoucnosti.
Podle investora je také pravděpodobné, že ekonomika poroste tempem u 2 % a Fed by se tedy neměl příliš zaměřovat na trh práce. V minulosti měl přitom tendenci spíše k uvolněné politice, nyní je těžké určit, kde jsou neutrální sazby, tudíž i to, zda je politika vůbec utažená, případně nakolik. Sharma k tomu připomněl rovněž vysoké vládní rozpočtové deficity a jejich stimulační účinek na ekonomiku.
Sharma podle svých slov souhlasí s názory, podle kterých by byla namístě určitá reforma toho, jak by měla americká centrální banka fungovat. Tyto názory se často objevují ze strany současné americké vlády a prezidenta. Sharma k tomu ale dodal, že nesouhlasí s názory, podle kterých byly výsledky a práce Fedu v posledních desetiletích velice dobré. Centrální banka podle něj dělala chyby a za ně by měla nést zodpovědnost. Ovšem tyto chyby pramenily zejména z toho, že monetární politika byla příliš uvolněná. Současná vláda přitom tlačí na Fed, aby politiku opět uvolnil.
Fed tedy podle experta drží svou politiku příliš uvolněnou „i bez tlaku ze strany Trumpa“. K tomu poukázal na to, že řada lidí z blízkosti Trumpa dříve kritizovala Fed za to, že jeho politika je příliš uvolněná, podporuje finanční bubliny a podobně. Nyní ale tito lidé podle experta otočili a požadují právě monetární uvolnění, a to poměrně agresivní, v době, kdy si ekonomika vede docela dobře a již dlouhou řadu let je přestřelován inflační cíl.