Propad cen ropy se po přestávce opět rozjel naplno. Impulsem byly především zprávy o tom, že se producenti nedohodnou na koordinovaném snížení těžby. V souladu s tím, co jsme uváděli minulý týden, menší hráči si snížení těžby samostatně nemohou dovolit, Rusko pod současným tlakem také ne a Saúdská Arábie se rozhodla, že nechá trh, aby si rovnováhu našel sám.
Ještě více se tak začínají rozvíjet úvahy o tom, kde takovou rovnováhu čekat. Nechme nyní stranou technickou analýzu a podívejme se na fundamentální otázky nabídky a poptávky. Poslední propad cen je tažen zejména tou první stranou, tedy navyšováním těžby z nových ložisek. Nalezení rovnováhy by tak znamenalo odpovídajícím způsobem seškrtat nadbytečnou produkci.
Má-li se tak dít na tržním principu, první by z trhu zmizela ta nejdražší, a tedy i nejdříve prodělečná produkce. Ta pochází z Ameriky, konkrétně Kanady, Mexika, nekonvenčních ložisek v USA a z Brazílie. Propad cen zhruba na 66 USD (WTI) znamená, že se mnozí těžaři z těchto oblastí dostávají pod své náklady a začínají hromadit ztráty. Teoreticky by tak cena měla začít získávat podporu z nabídkové strany už nyní, jenže prakticky je tu slušná šance na přestřelení směrem dolů. Zavření a znovuotevření vrtu není zrovna jednoduchá a levná záležitost, navíc odejít z trhu jako první znamená podpořit cenu pro ostatní.
Změny těžby mají také politické či rozpočtové hledisko. Ve spoustě zemí je příjem z těžby zásadním příjmem pro rozpočet. Pokud zde není těžba už sama o sobě ztrátová, politický tlak bude těžit maximum a snažit se kompenzovat nižší cenu vyšším objemem. I to je argument ve prospěch přestřelení směrem dolů.
Opačným směrem může působit poptávková strana. Slibně se vyvíjí situace okolo měnové politiky. Japonsko navýšilo měnový stimul, Čína snižuje sazby a posílá do ekonomiky více likvidity, eurozóna je stále více tlačena k dalším stimulačním opatřením, Británie zřejmě značně odloží zvýšení sazeb. Pro investiční poptávku je tento vývoj příznivý. Krom toho měkčí politika a pomalejší reformy mohou krátkodobě pomoci čínské ekonomice, eurozóna pak může těžit ze slabého eura, mírnější fiskální restrikce a konec konců i z levnější ropy. Naopak USA nyní zřejmě procházejí slabším kvartálem, což bude asi na číslech znát, ale mělo by jít pouze o přechodný jev.
Krátkodobou podporu ropě mohou dodat také další faktory jako počasí (zejména v USA), neklid na Blízkém východě či Libyi nebo tradiční ruské "technické" problémy s dodávkami přes Ukrajinu během zimy.
Na začátku tohoto týdne se Brent obchoduje na 70,40 USD a WTI na 66,50 USD za barel. Ceny se stabilizují po propadu v posledních dnech a ztráty částečně korigují. Na programu máme pro tento týden jednání ECB a důležitá data z USA, tedy události, které mají potenciál ovlivnit i ropný trh.
Na závěr ještě pohled na český maloobchodní trh: Pohonné hmoty pokračují ve zlevňování, Natural 95 podle posledních dat CCS klesl na 35,03 korun a motorová nafta na 34,83 korun za litr. V poslední době klesají ceny o několik desítek halířů každý týden. Je to slušné tempo, ale prostor pro další zlevnění se nezmenšuje. Ropa pokračuje v pádu a spolu s tím dál klesají ceny benzínu na ARA. U českých čerpacích stanic by za takových podmínek mohly být pohonné hmoty ještě zhruba o korunu levnější. Předpokládáme tedy, že zlevňování o 20 až 30 halířů týdně bude ještě pokračovat.