Řecko je díky své historii a geografické poloze ideálním místem pro trávení dovolené. Je to právě cestovní ruch, který hraje pro řeckou ekonomiku významnou roli. Příjmy z cestovního ruchu přispěly k tvorbě řeckého hrubého domácího produktu v loňském roce více než 17 procenty a státní kasu obohatily o 29,4 miliardy eur.
Média v posledních týdnech neustále informují o řecké dluhové krizi společně s veškerými možnými scénáři budoucího vývoje situace, včetně těch nejhorších možných variant, které zahrnují kontroly kapitálu, řecký bankrot, vystoupení z eurozóny či dokonce z EU. Jak se ale tato situace dotkne turistů, kteří se chystají Řecko navštívit v nejbližších týdnech?
Zkušenosti z Kypru
Podle informací cestovatelů, kteří v Řecku pobývali v posledních dnech, je situace daleko klidnější než by se dalo očekávat. Někteří si ovšem do kufru přibalili hotovost navíc, pro případ, že by opravdu došlo na tolikrát zmiňované omezení pohybu kapitálu. Ani řečtí hoteliéři nenabádají návštěvníky, aby si s sebou brali více peněz v hotovosti, nebylo by to moudré ani z bezpečnostních důvodů. Jako příklad, proč by případné kapitálové kontroly neměly být pro turismus v Řecku vyloženě znepokojující lze použít analogii s Kyprem, kde byly kapitálové kontroly v platnosti v nedávné době a to od března 2013 až do dubna tohoto roku.
Omezení pohybu kapitálu v kyperském bankovním systému cestovní ruch na ostrově příliš neovlivnilo. Většina plateb byla prováděna pomocí zahraničních platebních karet, kterých se problém bank na Kypru hlavně v první fázi kapitálových kontrol netýkal. Pokud by to měl být i případ Řecka, existuje šance, že na zahraniční návštěvníky by tato situace minimálně z pohledu plateb nemusela mít vliv.
Bankám utíkají vklady
Řekové v posledních dnech vybírali bankovní vklady ve velkém. Jen během minulého týdne Řekové z bank vybrali přes 5 miliard eur. Evropská centrální banka tak musela několikrát zvýšit strop financování řeckých bank z programu nouzové asistence likvidity ELA. Vzhledem k tomu, že odliv řeckých depozit pokračuje i nadále, ECB dnes opět zvýšila strop pro čerpání nouzového financování. Jedná se tak již o čtvrté zvýšení za méně než týden. Velikost dnešního navýšení nouzové likvidity nebyla upřesněna. Jen v pondělí však ECB zvýšila strop o 1,9 miliardy eur na celkových 87,8 miliardy eur.
Dodatečné miliardové úvěry, které ECB poskytuje řeckým bankám z důvodu doslova honu na banky, který vedl k odlivu vkladů ve výši 40 miliard eur jen od poloviny prosince 2014, dosáhly 87 miliard eur. Během včerejška i dnes ráno se jevila možnost dohody Řecka s věřiteli jako reálná, optimismus však dnes mírně zchladila vyjádření představitelů řecké krajně levicové vlády, kteří evidentně nejsou opět s návrhem, který Atény věřitelům předložili spokojeni a varovali, že schválení takového návrhu řeckým parlamentem by nemuselo být snadné. Neúspěch probíhajících jednání by přístup k nouzovému financování buďto značně omezil anebo přerušil úplně. V takovém případě by bylo dalším krokem k zamezení dalšího úniku depozit z řeckých bank právě zavedení kapitálových kontrol.
Co děsí zahraniční turisty
Majitel největší řecké cestovní agentury v Aténách Kyklos Travel se však domnívá, že kapitálové kontroly nejsou tím hlavním, co dělá turistům vrásky. Vzhledem k tomu, že zahraniční turisté platí v 90 procentech případů a to hlavně v kategorii služeb „all inclusive“ platebními kartami, nemělo by se jich dění kolem řeckých bank nijak dotknout. Turisté se o situaci v zemi zajímají, daleko více je ale trápí doprovodně jevy řecké krize, jako jsou demonstrace, nedostatek některých produktů, vandalismus nebo jiné události, které by jim mohly případně dovolenou pokazit. Prozatím sice klienti cestovních agentur zájezdy na poslední chvíli neruší, nicméně neskrývají obavy z dalšího vývoje řeckých událostí.
Nejistota posledních týdnů a měsíců přirozeně dopadla i na likviditu řeckých podniků z oblasti cestovního ruchu a to z toho důvodu, že zahraniční cestovní kanceláře jim jednoduše neplatí včas. Běžná praxe funguje tak, že za turisty, kteří se do Atén chystají v červenci, jsou zálohy placeny již v březnu, doplatek potom v červnu. Kvůli zvyšující se nejistotě však zahraniční cestovní kanceláře platby odkládají. Turisté obvykle neplatí svým cestovním agenturám včas a stejně tak nezaplatí v termínu ani cestovní agentura řeckým partnerům. Hromadící se nedoplatky jen násobí provozní problémy řeckých firem. Pokud nedosáhnou řečtí vládní představitelé s mezinárodními věřiteli tento týden dohody, náklady na rušení zájezdů na poslední chvíli dosáhnou obřích rozměrů.
Zdroj: CNBC, BBG, WTTC