Ekonomická situace Španělska a Portugalska se nyní rychle zlepšuje, v Řecku je vývoj opačný. Řecko ale stejně jako zmíněné dvě země výrazně zlepšilo svou konkurenceschopnost, náklady práce tam prudce klesly. Všechny tři země mají nyní ve srovnání se zbytkem eurozóny nízké výrobní náklady a tato situace by měla vést k přílivu investic. Proč je tedy situace tak odlišná v Řecku na straně jedné a ve Španělsku a Portugalsku na straně druhé?
Následující graf potvrzuje, že Řecko dosáhlo v oblasti jednotkových nákladů práce velkého pokroku. Tyto náklady leží nyní v této zemi na nejnižší úrovni a nacházejí se pod jednotkovými náklady práce Portugalska i Španělska:
V první řadě je klíčovou otázkou, proč zlepšení konkurenceschopnosti doposud nevedlo k růstu řeckých exportů. Odpověď zní, že tato země má příliš malou průmyslovou bázi a ekonomická aktivita poklesla až příliš na to, aby mohla ze zlepšené konkurenceschopnosti těžit. Graf popisuje vývoj v hlavních segmentech průmyslové produkce. Největší propad prodělala výroba kapitálového zboží, která se nyní pohybuje na méně než 40 % výroby z roku 2002:
V Řecku se zlepšení konkurenceschopnosti neprojevuje ani na investicích či vyšší zaměstnanosti. Důvod spočívá v nízké ziskovosti firem, která se nezlepšuje kvůli pokračujícímu oddlužení a vysokým sazbám. V Řecku také nedochází ke zvýšení spotřeby domácností tažené poklesem cen ropy. Na řecké domácnosti totiž doléhá oddlužení, kolaps vládních transferových plateb, klesající zaměstnanost a rozšiřující se chudoba.
Zdroj: Natixis