Nejvlivnější centrální banka na světě poprvé za téměř desetiletí zvažuje zvyšování rekordně nízkých úrokových sazeb. Již předtím, než americký Fed přikročí k akci, však globální ekonomikou rezonují případné dopady.
Živé vzpomínky na Lehman Brothers
Jsou to právě psychologické šrámy, které zanechala na duši investorů krize Lehman Brothers, které mohou nyní hrát roli na trzích zneklidněných úvahami o prvním zvyšování amerických sazeb za poslední skoro dekádu. Na zítřek shodou okolností připadá sedmé výročí jednoho z největších bankrotů v historii - kolapsu investiční banky Lehman Brothers. A vzpomínky na pád finančního systému v roce 2008 pořád i po letech visí ve vzduchu. Z psychologického hlediska poslední finanční krize stále zakořeněná v živé paměti investorů mohla být zodpovědná za část volatility na trhu v posledních týdnech.
Strach ze strachu a katastrofická krátkozrakost
Problém již v červnu pojmenoval hlavní ekonom Britské centrální banky Haldane, jako takzvané riziko hrůzy způsobené katastrofickými událostmi, které vytváří zvýšený pocit strachu a nejistoty. Tento strach potom způsobuje, že lidé, v případě trhů investoři, mají tendence přehnaně reagovat na následné zprávy a události. Právě to by z části mohlo pomoci vysvětlit nervozitu, která nyní panuje na trzích a kterou posiluje otazník visící nad čtvrtečním rozhodnutím Fedu.
Psychologie bezesporu ovlivňuje chování na trzích a nervozita ohledně zvyšování sazeb tak je z části způsobena strachem ze strachu, co takové rozhodnutí Fedu může následně udělat s trhy. Dalším psychologickým faktorem je takzvaná katastrofická krátkozrakost, pod tímto pojmem si nelze představit nic jiného než, že je to právě čas, který zhojí rány a strach z minulosti tak časem povolí. Globální finanční krize, které jsme byli v tomto miléniu svědky, byla jednou z nejškodlivějších finančních událostí od Velké deprese. Zanechala tak na trzích a v ekonomikách stopy na roky dopředu. Psychologická traumata z minulých událostí sice časem odeznívají, děje se tak ale postupně a nikdy úplně nezmizí. Podle Haldanea bylo jedním z důvodů vypuknutí kupříkladu globální finanční krize právě podcenění rizika zakořeněné v katastrofické krátkozrakosti. Velká deprese, kterou tehdy již téměř nikdo nezažil, se tak totiž snadno vytratila z paměti.
Raketový nárůst měřítka strachu na Wall Street
V posledních týdnech index volatility VIX, který je jakýmsi měřítkem strachu na Wall Street, vyskočil tolik, že v určité fázi dosáhl na úrovně nevídané od října 2011 a to právě, když investoři houfně opouštěli trhy z obav o tvrdý pád čínské ekonomiky. Přestože většina investorů se shoduje, že hlavními faktory, které stojí za momentální rozkolísanou situací na trzích, jsou Čína a očekávání, s čím přijde tento čtvrtek Fed, většina z nich uznává, že jsou to právě vzpomínky na poslední finanční krizi, které pomáhají přitápět volatilitě pod kotlem. To by v konečném důsledku mohlo vést ke škodlivému dopadu na ekonomické oživení. Na trzích je neustále přítomno nebezpečí, že strach ze strachu požene trhy dolů.
Co na to Fed?
Nyní se tak někteří investoři domnívají, že Fed se zvyšováním sazeb počká a to hlavně dílem obav o přehnanou reakci v současnosti křehkých trhů. Pro odklad do prosince tak mluví argument poskytnout nervózním trhům čas na uklidnění. Ke stejnému názoru se přiklánějí i trhy, futures na úrokové sazby indikují, že šance na zvýšení referenční sazby na čtvrtečním zasedáním americké centrální banky nyní odpovídají 28 procentům.
Zdroj: FT