Toto pondělí proběhly v druhé největší zemi na světě volby. Ano, tou zemí je Kanada. Pro investory a obecně pro světový běh dějin je mnohem výraznějším státem jejich jižní soused - tedy USA.
Přesto se pojďme podívat krátce na implikace z vítězství Justina Trudeau, syna charizmatického Pierra Trudeau, který se již nesmazatelným písmem zapsal do historie Kanady, jako obratný politik, kontroverzní vůdce Liberální strany Kanady a také dvojnásobný premiér země. Justin Trudeau si byl vědom výhody, kterou mu skýtá historická zkušenost Kanaďanů s jeho otcem. Toho i chytře využil při volební kampani.
Kdo je Justin Trudeau?
Jak jsme již předestřeli, je synem Pierra Trudeau, ale také hlavně kanadský politik, lídr Liberální strany Kanady, otec tří dětí a ve svých 43 letech také dalším premiérem Kanady pro následující volební období. Ještě několik měsíců před volbami by nikdo ani nepomýšlel na to, že by se Justin mohl stát novým premiérem, když volební modely dávaly Liberální straně šanci na třetí místo v pořadí. Ve vedení podle průzkumů měl pokračovat Stephen Harper z Konzervativní strany. Úspěch mu zajistila částečně i negativní kampaň Harpera, který tak přesvědčil váhající voliče, kteří ho chtěli dostat z pozice za jakoukoli cenu. Těm Justin s probíhající předvolební kampaní stále více rezonoval jako nejlogičtější alternativa ke zbytku kandidátů politického spektra. Rozdíl byl také v tom, že Harper vedl negativní kampaň, zato Trudeau pozitivní.

Výsledky 42. voleb
Liberálové Justina Trudeau vyhráli hlasování se ziskem 184 křesel z 338 možných křesel. Strana si tak zajistila pohodlnou nadpoloviční většinu křesel s kterou by měla mít dostatečnou sílu na prosazení změn, které slíbila voličům. Druhou stranou jsou právě poražení konzervativci Stephena Harpera, který nebyl extrémně oblíbeným politikem. Jeho strana tak skončila druhá se ziskem 99 křesel. Stephen Harper během několika hodin po oficiálních výsledcích na dálku pogratuloval vítězovi a sám oznámil, že rezignuje na pozici šéfa strany. Vhodné bude dodat, že od posledních voleb se počet křesel zvýšil z 308 na 338 v kanadské dolní sněmovně.
Léčba kanadských problémů
Jako vítěz voleb a 23tý premiér Kanady musel Justin Trudeau přijít s vhodnou alternativou, která osloví široké spektrum voličů. Co bylo hlavní náplní volebního programu, který by se měl stát jakýmsi cílem pro toto volební období? Tak předně je to prolomení tabu deficitů veřejných financí. Lídr strany a nastávající premiér slíbil tříletý plán schodku státního rozpočtu v objemu 25 mld. CAD každý rok. Tyto peníze mají primárně směřovat na veřejnou dopravu a další infrastrukturu, která se výrazně zhoršuje zejména u tak velkých aglomerací jako je Toronto nebo Vancouver. Ostatně je to také vyslyšení sílícího hlasu veřejnost, která již delší dobu i formou petic volala po zvýšení kapacity sítě veřejné dopravy. liberálové slíbili, že se Kanada k vyrovnanému rozpočtu vrátí v roce 2019.
V oblasti daní dojde ke zvýhodňování rodin s dětmi. Dále se změní sazby, kdy Kanaďané s vysokými příjmy nad 200 000 CAD ročně budou platit 33 % daně, zatímco obyvatelé s nižšími příjmy ze střední třídy budou platit daně nižší.
Kanada, je prakticky nedotčený kus země, proto přiklání patřičnou pozornost i otázce životního prostředí. Zde liberálové prosazují stanovení cílů pro snížení objemu emisí na národní úrovni namísto ponechání tohoto práva na jednotlivých provinciích. Nedá se počítat ani s jednodušším vyřizováním nových dolů, lomů a dalších těžebních aktivit. Přístup se má zpřísnit. S tím přichází také na přetřes otázka dlouho diskutovaného ropovodu Keystone XL nebo Northern Gateway u kterého se již šéf strany vyjádřil spíše zamítavě, kvůli jasnému potenciálu ohrozit pobřeží Britské Kolumbie.
V oblasti zahraničních vztahů hodlá strana vytvořit speciální komisi pro vztahy s největším obchodním partnerem USA. Chce tak zajistit hladké proudění zboží a služeb přes 8 tisíc dlouhou hraniční čáru mezi oběma státy. Měkčí postup má být aplikován i na občany Mexika snažící se získat povolení ke vstupu nebo na emigranty a uprchlíky.
Z hlediska armády chce strana ukončit jednou pro vždy táhnoucí se diskuzi o nákupu stíhacích letounů. Chce najít ekonomičtější alternativu k diskutovanému řešení a zbytek peněz poskytnout námořnictvu na nezbytné potřeby. Kanada se hodlá stáhnout i ze zahraničních misí jako je účast na akcích proti Islámskému státu nebo účasti v misi v Iráku. Místo toho chce více posílit vztahy s NATO a spojenci z východní Evropy.
Co znamená vítězství Trudeau pro investory?
Po představení hlavním bodů programu je jasné, že dopad na zahraniční trhy potažmo investory mimo Ameriku bude velmi limitovaný. Program strany byl velmi orientovaný na vnitřní záležitosti Kanady. Výjimkou může být cíl zlepšení obchodních vztahů s USA, což může zvýšit objem obchodu mezi oběma zeměmi, těžit z toho může především Kanada. Druhý bod může být změna rétoriky Kanady ohledně klimatických změn. Velmi bedlivě by se měla sledovat listopadová schůzka špiček řady zemí v Paříži.
Změny v daňovém systému ani plánované deficity zatím nemohou být velkým impulsem pro kanadskou ekonomiku, která se potýká s problémy konkurenceschopnosti svého zboží. Ani na Bay Street což je obdoba Wall Street ale v Torontu se příliš mnoho nezmění i když zvyšováním daní pro nejbohatší jistě Trudeau nové kamarády z Bay Street nezíská.
Vývoj akciového indexu v Torontu ihned po vyhlášení výsledků příliš pohybu nepředvedl a v současné době pokračuje normálním vývojem bez zjevného dopadu voleb na sentiment.

Jistou reakci šlo zaznamenat na vývoji úrokových měr u desetiletých dluhopisů. Zdá se tak, že trhy již začaly inkorporovat informace o plánovaných rozpočtových schodcích.
Asi nejvýraznějšího efektu jsme se dočkali na kurzu kanadského dolaru. Ten hned v pondělí večer oslabil proti americkému dolaru. Současné úrovně se blíží minimům z celého roku 2015.
Prakticky stejný průběh měl vývoj kanadského dolaru versus euro, kde se pohybujeme taktéž poblíž letošních minim. Oslabující kurz kanadského dolaru dával naději tomu, že by se kanadské zboží znovu mohlo stát více konkurenceschopné. To co si Kanada užívala relativně dlouhou dobu, tedy oslabující kurz CAD, je pravděpodobně se změnou u kormidla země pryč.
S novým vedením, které počítá s užším vztahem s USA a tedy i větší sladěností toho co dělá USA a Kanada je pravděpodobné, že dochází k rozplynutí důvodu, proč by kanadský dolar vůbec měl dál oslabovat.
Ve vztahu k euru kanadský dolar od dubna tohoto roku posiloval a od konce srpna šel spíše stranou. Teď s obnovenou rétorikou ECB pravděpodobně přistoupí k dalšímu kvantitativnímu uvolňování se zdá, že by kurz EURCAD mohl otestovat hladinu 1,41 což je hladina 12měsíčního klouzavého průměru.
Podobná situace je i na páru kanadský dolar japonský jen, kde guvernér Kuroda řekl, že BoJ je připravena nadále uvolňovat svou politiku pokud inflace nedosáhne stabilních 2 %.
Zdroj: Bloomberg, Reuters, The Guardian