Nedělní argentinské prezidentské volby rozuzlení nepřinesly a jméno nové hlavy státu tak vzejde až z druhého kola v listopadu. Jisté ale je, že poprvé po 12 letech nebude prezidentem v Argentině žádný Kirchner a nástupce Cristiny Fernández de Kirchner navíc zdědí ekonomiku, která se nachází v žalostném stavu. Kvůli omezenému přístupu na devizový trh kupříkladu argentinské rezervy klesly skutečně nebezpečně nízko. Většina pozorovatelů však očekává, že současná argentinská prezidentka předá 10. prosince svému nástupci administrativu bez větších finančních šoků pro hospodářství jihoamerické země.
Lesk a bída argentinské ekonomiky
Argentinská ekonomika je na tom skutečně bídně. Jádrem problému je rostoucí fiskální deficit, který nyní odpovídá 7 až 8 procentům národního produktu. Tento schodek je navíc financován tiskem peněz. Není tedy žádným překvapením, že argentinskou ekonomiku na rozdíl od Evropy či USA netrpí nízká inflace či dokonce deflace. Naopak, jihoamerická země proslulá hovězím masem a tangem má jednu ze zdaleka nejvyšších měr inflace na světě. Ta v loňském roce dosáhla zhruba 30 procent, od té doby však klesla vlivem pozastavení ekonomického růstu.
Argentinskému hospodářství přirozeně nepomáhá ani fakt, že si nemůže půjčovat na zahraničních trzích z důvodu pokračujících sporů s věřiteli. V roce 2011 tak Argentina zavedla přísné kapitálové kontroly, které vedly k masivnímu nadhodnocení oficiálního devizového kurzu a zároveň prudkému poklesu kurzu na černém trhu. Devizové rezervy se od té doby stabilně zmenšují. Že je situace neudržitelná potvrzuje i fakt, že čisté rezervy se do konce roku sníží pod hranici 10 miliard dolarů.
Argentinky fiskální deficit během prezidentského mandátu Fernández de Kirchner výrazně vzrostl
Fiskální blance jako % HDP od roku 2005 včetně projekcí MMF pro rok 2015 a 2016.
Levice versus pravice
Současní kandidáti na prezidenta Argentiny se tak budou muset vypořádat s ekonomickou časovanou bombou. Na jedné straně stojí levicovou peronistickou vládou podporovaný kandidát Daniel Scioli. I on uznal, že hospodářské reformy jsou nevyhnutelné. Trvá však zároveň na tom, že jakékoliv změny musejí být postupné. Nicméně Scioli, se nijak jasně nevyjádřil, jaké podnikne konkrétní kroky, možná i proto, že si chce do voleb udržet vládní představitele na své straně. Jeho poradci však soukromě přiznávají, že pro něj bude důležité dosáhnout rychlé dohody s mezinárodními věřiteli tak, aby Argentina znovu získala přístup k mezinárodnímu financování a zalepila tak rozpočtový deficit. Scioli tvrdí, že nehodlá přikročit k rychlému odstraňování kapitálových kontrol nebo devalvaci argentinského pesa a brání řízení devizového kurzu centrální bankou. Co se týče inflace, tu má v plánu snížit tak, aby se její míra do konce jeho volebního období pohybovala v řádu jednociferných čísel a cílí na přilákání zahraničních investic v objemu až 30 miliard dolarů ročně.
Na straně druhé stojí opoziční kandidát, Mauricio Macri, miláček trhu a středopravicový starosta hlavního města Buenos Aires, který je jakýmsi kandidátem pro změnu, i když se snaží utišit veškeré obavy, že bude léčit nemocnou argentinskou ekonomiku doslova šokovou terapií. Macri jako příznivce volného trhu usiluje o normalizaci ekonomikách vztahů jihoamerické země se zbytkem světa a to hlavně v oblasti obchodu a financí, což znamená zároveň taktéž rychlé řešení sporů s mezinárodními věřiteli. Jeho cílem je obnovení důvěryhodnosti a nezávislosti argentinských institucí. Kapitálové kontroly chce odstranit bez prodlení a argentinské peso by poté chtěl nechat volně plout, což by mohlo do země přitáhnout značné investice. Během prvních dvou let prezidentského mandátu by údajně měl Macri být schopen snížit inflaci na 4 procenta.
Rozhodne listopad
Hlavním rozdílem v přístupu k řešení současné ekonomické situace země oběma kandidáty je bezpochyby rychlost s jakou k němu hodlají přistoupit. Rizikem Scioiliho je, že by mohl jednat až příliš pomalu naopak Macri by mohl postupovat zase až příliš rychle. Výsledek prvního kola prezidentských voleb, ve kterém si právě Macri překvapivě vynutil odvetu v kole druhém je zásahem levicové vládě. Daniel Sciolli nakonec v prvním kole získal téměř 37 procent, opoziční kandidát Macri potom více než 34 procent. Podle argentinského volebního zákona musí v prvním kole vítězný kandidát získat nejméně 45 procent hlasů nebo 40 procent hlasů s minimálně 10procentním náskokem na druhého kandidáta. O budoucím prezidentovi země a směru argentinské ekonomiky se tak rozhodne 22. listopadu.
Zdroj: FT, Elecciones 2015