V letošním roce nebyla o zásadní události, které hýbaly trhy rozhodně nouze. O zábavu se nejen investorům postaraly americký Fed, Čína, Řecko, Švýcarská centrální banka a hlavně ropa, která se bezesporu stala dominantou dynamiky finančních trhů daleko více, než kdokoliv očekával. Propad ceny černého zlata se výrazně podepsal na akciích z energetického a materiálového sektoru. Jejich hodnota klesla v některých případech i o desítky procent. Centrální bankéři byli po většinu roku nuceni zachovat sazby na rekordně nízkých úrovních, levná ropa totiž tlačila ceny dolů a tvůrci měnové politiky se tak nepřibližovali vytyčeným inflačním cílům. O následné volatilitě, která provázela rok 2015 na devizových trzích ani nemluvě. S blížícím se koncem roku nastal čas zrekapitulovat hlavní události finančních trhů 2015.
Lednové překvapení ze Švýcarska
První šoková vlna letos smetla finanční trhy 15. ledna. Hned v prvním letošním měsíci totiž trhům přichystala překvapení Švýcarská centrální banka, která zcela bez varování uvolnila kurz švýcarského franku k euru, načež švýcarská měna skokově posílila o více než 20 procent. Silný frank se odrazil na švýcarském exportu a podle guvernéra tamní centrální banky je i téměř 12 měsíců po lednové šokové terapii značně nadhodnocen.
Černá "hvězda" roku
Ropa po dosažení cenového vrcholu nad 100 dolary za barel v červnu 2014 zahájila ten letošní rok propadem pod 50 dolarů za barel a ačkoliv v létě cena černého zlata vystoupala i nad 60 dolarů, rok končí dokonce pod 40 dolary. Za doslova kolapsem cen ropy stojí z velké části boj o podíl na trhu hlavních konkurentů, který vyústil v přebytek ropných dodávek nad pomaleji rostoucí poptávkou. Ropa, která se celý rok nacházela pod silným tlakem tak poslední letošní měsíc atakovala jedenáctiletá minima poté, co OPEC již druhý rok v řadě v zájmu růstu cen odmítl omezit produkci. Právě prosincové zasedání Organizace zemí vyvážejících ropu zasadilo černému zlatu poslední letošní velkou ránu, když nepřineslo žádné překvapení a OPEC tak skutečně nehodlá znovu obnovit svůj vliv na ceny černého zlata a opět upřednostnil boj o tržní podíl. Ceny severoamerické ropy WTI a referenční ropy Brent se navíc výrazně přiblížily a v posledním prosincovém týdnu se obchodují shodně nad 37 dolary za barel.
Řecká nekonečná tragédie
Jaro a počátek léta se nesly ve znamení nekonečných jednání o řešení řecké dluhové krize, která připomínala povětšinou spíše tragikomedii. Vyjednávání o řešení řecké finanční krize zkomplikovalo lednové vítězství krajně levicové Syrizy v tamních parlamentních volbách. Jádrem volebního programu vítězné levice byl boj proti dalším úsporným opatření, která požadovaly západní věřitelé. Po nekonečných peripetiích, kdy se zdálo, že hrozí nejen vystoupení Řecka z eurozóny, ale možná i z Evropské unie však nakonec řecký premiér Alexis Tsipras v červenci přistoupil na většinu požadavků věřitelů a na evropské trhy se tak na chvíli vrátil klid.
Čínské léto
Čína se stala dalším velkým tématem roku. Zpomalení růstu tamního hospodářství na nejnižší úroveň za poslední čtvrtstoletí vyvolalo obavy o zdraví druhé největší světové ekonomiky a strach o propad poptávky nejen po surovinách se postaral o závratný propad nejen mnoha komodit. Světové trhy tak letos velmi citlivě reagovaly na data z čínské ekonomky i na letní raketový propad tamního akciového trhu, který poslal šokovou vlnu napříč trhy globálními. Tamní centrální banka ještě více léto okořenila srpnovou devalvací čínského jüanu. Díky ní by měl vývoj kurzu čínské měny lépe odrážet tržní síly. Tento krok nakonec přivedl Čínu k vytouženému zařazení renminbi do koše rezervních měn Zvláštních práv čerpání Mezinárodního měnového fondu.
Čínský akciový index Shanghai Composite v roce 2015.
Investoři si devalvaci jüanu přeložili jako další signál toho, že čínské ekonomice se daří hůře než si všichni mysleli a to odstartovalo další výprodej rizikovějších aktiv, jako jsou akcie. Americký akciový index S&P 500 zaznamenal první masivní korekci za poslední čtyři roky a během týdne od vrcholu až po dno odepsal více než 12 procent. Několikadennímu tlaku podlehly americké indexy 24. srpna, kdy se po otevření v podstatě sesypaly. Dow Jones se propadl dokonce o více než 1000 bodů. Ačkoliv hlavní indexy ke konci obchodní seance umazaly část ztrát, skončily obchodní den 3 až 4 procenta v minusu. Na vině byly největší burzovně obchodované fondy na Wall Street, z nichž jeden odepsal za den i 43 procent.
Draghiho faktor
Novinovým titulkům dominovala i Evropská centrální banka, jejíž agresivní monetární stimulus a pravidelná zasedání hýbaly nejen kurzem eura, ale i akciovými trhy. Nákupy dluhopisů za miliardy eur vytlačily výnosy většiny evropských vládních dluhopisů do negativního pásma. Po posledním zasedání 2. prosince Evropská centrální banka oznámila daleko menší rozšíření balíčku na podporu ekonomiky, než se očekávalo a doslova tak zklamala trhy. Euro v reakci na slova Maria Draghiho skokově posílilo a vymazalo měsíční ztrátu. Akcie se dočkaly dalších výprodejů. Podle většiny analytiků se však spíše než o reakci na rozhodnutí o měnové politice jednalo o symptom „přeplněných“ pozic.
Čekání na Fed
Jméno americké centrální banky rezonovalo trhy po většinu letošního roku. Účastníci trhu očekávali první zvyšování sazeb od roku 2006. Investoři tak pozorně sledovali data přicházející z americké ekonomiky a hledali v nich vodítka, která by snad napověděla, kdy šéfka Fedu Janet Yellenová oznámí tolik diskutovaný krok a zda to bude ještě letos nebo v roce příštím. Červnová i zářijová nečinnost americké centrální banky některé investory zmátla, v prosinci se však trhy konečně dočkaly zvýšení referenční sazby o čtvrt procentního bodu. O zvýšení sazby se však diskutovalo tak dlouho, že nakonec ani reakce trhu nebyla nijak divoká. Americký dolar l v letošním roce opět o něco posílil, finanční zprávy však plnily hlavně výkyvy měnových kurzů, tak typické pro letošní rok. Ty byly způsobené z velké části tím, jak se tradeři soustředili na signály rozcházející se měnové politiky amerického Fedu a Evropské centrální banky.
Zdroj: BBG, MW