TAK TO POCIŤOVALI pociťovali VELMI FALEŠNÝ pocit bezpečí v tom smyslu, že jim nebylo co ukrást: 1. Hotovost omezuje [NE]moc centrálních [hyperinflačních] bank ... Hotovost je forma té nejlepší obrany ... 2. ... A hackeři dnes mohou takové elektronické účty peněz celkem snadno vybílit! PODROBNĚJI:
1.Hotovost omezuje [NE]moc centrálních [hyperinflačních] bank ... Hotovost je forma té nejlepší obrany pokud věříte, že centrální banky vedou válku proti střadatelům a/nebo, že vláda bude kontrolovat vaše finanční záležitosti ... Dokud budou k dispozici papírové peníze, bude pořád existovat hranice, za kterou banky nebudou moci při snižování úrokových sazeb jít. Od určitého bodu je totiž pro klienta výhodnější pronajmout si na miliardy v hotovosti sklad a ozbrojené stráže, které ho ochrání. Třeba ve Švýcarsku tisknou bankovky v hodnotě 1000 franků, které jsou užitečné pro velké transakce.
2. ... A hackeři dnes mohou elektronické účty peněz celkem snadno vybílit!
> [LN] Zrušte hotovost, radí "expert" ... Ach, tihle takyekonomové ... Není každý řezník, kdo za pasem nůž nosí ....
> [Mluví se dokonce i o úplném zrušení hotovosti.]
Názorový protiproud se ovšem domnívá, že by měla hotovost znovu nabýt na významu a užitečnosti, aby se právě dalšímu poklesu sazeb do negativních pásem předešlo. Vznikl by tak [TÍM] nový svět, ve kterém je hotovost klíčová.
Zrušení papírových peněz nebo snad jen omezení fyzických bankovek je pro spoustu lidí samozřejmě nepřijatelné a nepředstavitelné. Koneckonců peníze nekryté zlatem je věc jedna, ale nekryté peníze, které existují jen v elektronické podobě? Podle mnohých by to znamenalo hlavně ztrátu soukromí. Vlády elektronické peníze mohou snadno dohledat a kontrolovat. A hackeři dnes mohou takové elektronické účty peněz celkem snadno vybílit.
Dokud budou pro klienty bank, kteří chtějí vybírat vklady, k dispozici papírové peníze, bude pořád existovat hranice, za kterou banky nebudou moci při snižování úrokových sazeb jít. Od určitého bodu je totiž pro klienta výhodnější pronajmout si na miliardy v hotovosti sklad a ozbrojené stráže, které ho ochrání. Třeba ve Švýcarsku tisknou bankovky v hodnotě 1000 franků, které jsou užitečné pro velké transakce. Množství těchto velkých bankovek v oběhu většinou ve Švýcarsku vrcholí koncem roku a počátkem roku naopak klesá o několik procent. Letos, ale vlivem negativních úrokových sazeb toto množství počátkem roku dokonce o procento vzrostlo.
Hotovost omezuje moc centrálních bank…
Například Citigroup toto omezení vidí jako nežádoucí a její ekonomové navrhli tři možnosti, jak by centrální banky mohli bojovat proti hotovostním skrblíkům. Buďto papírové peníze zrušit úplně, zdanit je anebo oddělit spojení mezi papírovými penězi a rezervami centrálních bank. Zrušení papírových peněz by donutilo lidi otevírat si elektronické účty, což by uvolnilo centrálním bankám ruce a ty by tak mohly vesele snižovat úrokové sazby, dokud by to považovali za nutné. Navíc by se smrskla i šedá ekonomika.
Na druhé straně obhájci hotovosti navrhují používání hotovosti naopak zvýhodnit a navrhují vznik takzvaných účtů hotovostních rezerv. Fyzická hotovost by tak měla podobnou roli, jako v dřívější éře bankovnictví zlato.
Konec hotovosti aneb negativní sazby jako drsný lék
Negativní sazby jsou drsným způsobem léčby vzniklých zdravotních obtíží ekonomiky. Je matoucí, když lidé musí platit za to, že si spoří a naopak dostávají zaplaceno za to, že si půjčují. Jestli se přidat na stranu obhájců či odpůrců hotovostních peněz záleží také na tom, jak moc jste schopni důvěřovat [TZV.] vládě [kriminálníkům a daňovým podvodníkům] VIZ DÁLE: Zdanění teroristické: Celková míra zdanění nad 50%!
Na jedné straně stojí papírové peníze jako barbarský přežitek, stejně tak jako dříve John Maynard Keynes nazýval i zlato. Neboli hotovost jako ničitel monetární politiky a prostředek, který značně ulehčuje život kriminálníkům a daňovým podvodníkům. Na straně druhé je hotovost jako forma té nejlepší obrany pokud věříte, že centrální banky vedou válku proti střadatelům a/nebo, že vláda bude kontrolovat vaše finanční záležitosti. Naléhavost těchto otázek poroste s tím, jak se budou sazby déle posouvat na pomyslnou druhou stranu za hranici nuly.
http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2897599/hotovost-je-mrtva-at-ziji-negativni-urokove-sazby.html
PLUS DISKUSE
na tom, jak moc jste schopni důvěřovat [TZV.] vládě [kriminálníkům a daňovým podvodníkům]
22.5.2015 12:43
na tom, jak moc jste schopni důvěřovat [TZV.] vládě [kriminálníkům a daňovým podvodníkům] <=> Lze říci, že obětí daňové kriminality se stává celá populace, podvodným způsobem manipulovaná k podpoře svého vlastního ožebračení ...
http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2014121401
Daňová kriminalita (z připravované učebnice pro gymnázia)
Vydáno 14. 12. 2014 (3739 přečtení)
Vymezení
Pojem daňová kriminalita je širokospektrální, zahrnuje celou škálu různých druhů protispolečenského jednání, svým charakterem však převážně spadá do kategorie trestné činnosti násilné. Skutkovou podstatou se daňová kriminalita z velké části překrývá s trestnými činy loupeže, krádeže, vydírání, některé rysy ji také přibližují k trestným činům násilí vůči skupině obyvatelstva a zločinného spolčení. Ve výrazné míře rovněž vykazuje shodu se skutkovou podstatou trestného činu podvodu.
Pachatelé
Pachatelem daňové trestné činnosti je v obecném smyslu neproduktivní sekce společnosti, která za účelem parazitování na sekci produktivní zřizuje organizaci násilně monopolizující výběr daní. Tato organizace (tzv. „stát“) si rovněž násilím přisvojuje monopolní právo s konečnou platností rozhodovat spory a konflikty včetně sporů a konfliktů s touto organizací samotnou.
Oběti
Primární obětí daňové trestné činnosti je produktivní skupina obyvatelstva, přičemž jako produktivního definujeme takového poskytovatele určitého statku, který se v procesu směny nedopouští iniciace násilí, který tedy ostatní účastníky ke směně nenutí. Mezi sekundární oběti dále patří ti, kteří se z objektivních důvodů (vysoký věk, nízký věk, nemoc) nemohou zapojit do ekonomické činnosti a jsou na aktivních producentech závislí. A vzhledem ke skutečnosti, že peníze z daňové trestné činnosti (hovorové označení „špinavé peníze“) jsou užívány k financování masové propagandistické indoktrinace, lze říci, že obětí daňové kriminality se stává celá populace, podvodným způsobem manipulovaná k podpoře svého vlastního ožebračení.
Společenská nebezpečnost a ohrožení veřejného zájmu
Daňová kriminalita ohrožuje veřejný zájem hned v několika oblastech.
1. Oblast obecné kriminality
Existuje veřejný zájem na co nejnižší míře užívání násilí ve vztazích mezi členy společnosti.
Prostředky, nelegitimně získané od produktivních obyvatel však slouží k vydržování násilnických monopolistických organizací, připravených šířit v zájmu parazitických tříd teror proti mírumilovné veřejnosti (armáda), nebo udržujících společnost ve strachu a poslušnosti (policie). Na daňovou kriminalitu se dále napojují další druhy trestné činnosti, zejména organizované. Patří sem přepadávání řidičů ozbrojenými bojůvkami, olupování pokojných obyvatel poplatky za nevyžádané služby, nucený odběr nevyžádaných služeb pod pohrůžkou násilí (vydírání). Vedle těchto trestných činů majetkové povahy lze uvést do příčinné souvislosti se zdaňováním i některé případy zabití (užívání pokojných občanů jako živých štítů, nedávná smrt několika lidí v tzv. alkoholové aféře). Na růst obecné kriminality má vliv i fakt, že z daní financovaná (a tedy konkurenčnímu tlaku nevystavená) policie nemá zájem vypátrat pachatele a přimět je odškodnit jejich oběti. Tato situace je naprosto zřejmá zejména v oblasti tzv. drobné kriminality.
2. Oblast ekonomická
Existuje veřejný zájem na růstu ekonomické úrovně každého jedince i společnosti jako celku. Státní daňová kriminalita vytváří překážky naplnění tohoto veřejného zájmu zejména tím, že znemožňuje správnou alokaci dostupných zdrojů a jejich efektivní využití. Podobně jako v oblasti obecné kriminality existuje i zde celá řada asociovaných trestných činů. Jde zejména o trestné činy přerozdělování, subvencování a dotování (v hovorovém jazyce „praní špinavých peněz“).
3. Oblast morální
Existuje veřejný zájem na vytvoření univerzálních, pro každého člena společnosti bez výjimky platných morálních standardů. V tomto smyslu však daňová kriminalita přispívá k vytvoření morálky „dvojího standardu“. Jeden a ten samý skutek ( loupež, vydírání, podvod ) je jedné skupině monopolně povolen a jiné zakazován. Zdaňování rovněž napomáhá šíření sociálně patologických jevů, zejména parazitických modelů chování.
Úrovně zdaňování
Daňovou trestnou činnost rozdělujeme podle stupně společenské nebezpečnosti do tří úrovní:
Zdanění loupeživé – celková míra zdanění do 10%
Zdanění predátorské – celková míra zdanění 10 – 50%
Zdanění teroristické – celková míra zdanění nad 50%
Tato kritéria lze rovněž uplatnit při posuzování jednotlivých druhů daní, kupříkladu tzv. spotřební daně spadají do kategorie daňového terorismu.
Úroveň zdaňování je rovněž důležitým kritériem při posuzování civilizační vyspělosti dané společnosti. Stupeň 1 je charakteristický pro společnosti civilizačně pokročilejší, naopak výše zdanění na úrovni 2 a3 značí civilizační zaostávání a sklony k barbarské primitivnosti.
Obrana proti daňové kriminalitě
Oběť násilné trestné činnosti má legitimní právo na obranu. V případě kriminality daňové se lze bránit dvěma způsoby:
1. Obrana částečná – využívá skutečnosti, že pachatelé netvoří jednolitou skupinu, ale jde spíše o heterogenní směs parazitických entit s různými zájmy, což má za následek značnou složitost daňové legislativy. Této složitosti lze využít ve prospěch oběti.
2. Obrana zásadní – je postavena na faktu, že daňoví zločinci tvoří zanedbatelnou menšinu a jejich trestná činnost je možná pouze s podvodně získaným souhlasem obětí. Pokud oběti svůj souhlas masově a informovaně odepřou, nemá daňový násilník možnost jejich rozhodnutí zvrátit.
Podmínkou pro informované odepření je znalost základních společenských a ekonomických zákonitostí.
Náměty pro vlastní práci
1. Na vlastivědné vycházce po okolí školy najděte příklady trestných činů dotování, s pomocí učitele specifikujte konkrétní pachatele
2. V učebnicích pro váš ročník se pokuste nalézt ukázky podvodné propagandy, ospravedlňující existenci daňové kriminality
3. Na internetu vyhledejte vhodné zdroje informací k danému tématu 14. 12 .2014 Evropan Jirka http://www.dfens-cz.com/
King
Re: Peníze v prdeli
29.4.2015 11:38
Očekávat od aktérů této diskusi alespoň náznaky základní finanční gramotnosti je očividně příliš troufalé ...
Hmm
Peníze v prdeli
24.4.2015 20:01
U Babišů a různých agentur na začlenění a za 25 let se ukázalo,že peníze jsou v prdeli a počet ghet s chudinou se zněkolikanásobil.Na co se to tedy 25 let dotovalo?
Mac
ZLODĚJNY
24.4.2015 19:34
Evropských komunistických vlád už dostoupily vrcholu.Na kdejakou píčovinu-začleňování kdejakého zloděje,kriminálníka,migranta,cigánských hrátek na to všude prachy jsou.Ale na zhodnocení peněz slušných lidí placících daně a živiících ty politické svině,na to peníze nejsou.Pokud nebude ukončena tahle daňová zlodějna,tak to skončí krachem a zaplatí to opět ti,co ty politické kurvy živí.
Mac
Ja souhlasim
24.4.2015 17:09
i kdyz jsem clanek necetl. Hotovost je prezitek, lepsi je se spolehat na dobrou vuli bank. Mysli to s nami dobre a uprimne. Vubec bych vsechny ty mince a bankovky zakazal, kazdeho to jen otravuje, jsou z toho afery a kradeze.
Mezernik
Celý článek
Hotovost je mrtvá, ať žijí negativní úrokové sazby
24.4.2015 17:00
Autor: Kristýna Zahradníková, Patria Online
Negativní úrokové sazby se šíří jako mor. Představy střadatelů o tom, že banka jim snad dá nějaký úrok za to, že u ní uloží své peníze, se tak začínají jevit přinejmenším jako naivní. V posledních měsících jsou negativních sazeb plná evropská finanční centra. Evropská centrální banka se zoufale snaží podnítit růst depozitní úrokovou sazbou – 0,2 procenta. Švýcarská centrální banka má ze strachu, že posílení franku poškodí její obchod, nastavenou depozitní sazbu na úrovni - 0,75 procenta. Tento týden se 21. dubna přiblížila negativní úrovni vůbec poprvé i mezibankovní sazba Euribor, za kterou si mezi sebou půjčují banky v eurech.
Bankám vklady již nevoní
Americká banka JPMorgan Chase nedávno rozeslala dopis některým ze svých velkých vkladatelů, ve kterém jim oznámila, že o jejich peníze už prostě nestojí. Samozřejmě ne doslova. Místo toho se tito klienti z dopisu dozvěděli, že banka jim od 1. května bude účtovat “poplatek za utilizaci rozvahy“ a to ve výši 1 % ročně z deposit, jejichž výše převyšuje sumu, kterou klient potřebuje na běžný provoz. To v podstatě odpovídá negativní depozitní sazbě. Cílenými klienty byly převážně další finanční instituce a není divu, že ty z banky svoje peníze stahují. A světe div se, to je přesně to, o co generálnímu řediteli JP Morgan Jamiemu Dimonovi jde. Cílem banky není nic jiného než zbavit se vkladů ve výši asi 100 miliard dolarů. Zatím se jí to podařilo splnit přibližně na dvacet procent.
Ano, je to zvláštní, ale banky, které vkladatelům dříve platily úrok, se dnes zbavují peněz. Vstupujeme, jak se zdá do nové éry přebytku, ve které některé banky nepřijímají depozita s nadšením, ale milostivě se uvolují peníze akceptovat za podmínky, že jsou klienti za toto privilegium ochotni zaplatit. Není až tak výjimečným úkazem, když jsou sazby negativní ve smyslu nižší než míra inflace. Pokud například americká centrální banka tlačí úrokové míry pod úroveň inflace za účelem podpoření růstu, pro Američany jsou najednou peníze lacinější, levněji si mohou půjčovat, je pro ně lepší nakupovat hned než s koupí otálet. Pokud lidé příliš dlouho čekají, inflace může vyhnat ceny nahoru o víc, než dluží na úvěrech. Inflace jinými slovy snižuje skutečné množství peněz, které dluží.
Hranice nuly
Negativní nominální úrokové sazby, tedy sazby ještě před započítáním inflace, jsou již méně obvyklým jevem. Teorie vždy počítaly s tím, že klienti raději vezmou své peníze a uloží je do soukromého sejfu nebo pod matraci raději než aby platili bance úrok za to, že jí svěří své finanční prostředky. Když například americký Fed srazil v roce 2008 v boji proti největší finanční krizi od Velké deprese úrokové sazby dolů, respektoval jakousi hranici nuly. Tuto pomyslnou hranici tenkrát Fed považoval za absolutní možné dno.
Zhruba během posledního roku se ukázalo, že hranice nuly není žádným dogmatem. Zvláště potom, co některé centrální banky zjistily, že pokud vybírání hotovosti a ukládání jinde je pro vkladatele nákladné a nevýhodné, jsou tito vkladatelé ochotni i sazby pod nulou prostě tolerovat. Investoři pak mohou kupovat dluhopisy s negativním výnosem, pokud uvěří, že sazby budou i nadále klesat, čímž budou moci nakonec při prodeji realizovat zisk. Cena dluhopisu totiž roste, když jeho výnosy padají. Navíc globální investoři jsou připraveni investovat do národních cenných papírů s negativním výnosem, pokud uvěří v posílení tamní měny.
Negativní úrokové sazby a inovace aneb konec osvobozující anonymity papírových peněz?
Válka inovací se nevyhýbá ani negativním úrokovým sazbám a s kreativními způsoby jak hnát úrokové sazby ještě hlouběji do negativních pásem jakoby se roztrhl pytel. Mluví se dokonce i o úplném zrušení hotovosti. Názorový protiproud se ovšem domnívá, že by měla hotovost znovu nabýt na významu a užitečnosti, aby se právě dalšímu poklesu sazeb do negativních pásem předešlo. Vznikl by tak nový svět, ve kterém je hotovost klíčová.
Zrušení papírových peněz nebo snad jen omezení fyzických bankovek je pro spoustu lidí samozřejmě nepřijatelné a nepředstavitelné. Koneckonců peníze nekryté zlatem je věc jedna, ale nekryté peníze, které existují jen v elektronické podobě? Podle mnohých by to znamenalo hlavně ztrátu soukromí. Vlády elektronické peníze mohou snadno dohledat a kontrolovat. A hackeři dnes mohou takové elektronické účty peněz celkem snadno vybílit.
Dokud budou pro klienty bank, kteří chtějí vybírat vklady, k dispozici papírové peníze, bude pořád existovat hranice, za kterou banky nebudou moci při snižování úrokových sazeb jít. Od určitého bodu je totiž pro klienta výhodnější pronajmout si na miliardy v hotovosti sklad a ozbrojené stráže, které ho ochrání. Třeba ve Švýcarsku tisknou bankovky v hodnotě 1000 franků, které jsou užitečné pro velké transakce. Množství těchto velkých bankovek v oběhu většinou ve Švýcarsku vrcholí koncem roku a počátkem roku naopak klesá o několik procent. Letos, ale vlivem negativních úrokových sazeb toto množství počátkem roku dokonce o procento vzrostlo.
Hotovost omezuje moc centrálních bank…
Například Citigroup toto omezení vidí jako nežádoucí a její ekonomové navrhli tři možnosti, jak by centrální banky mohli bojovat proti hotovostním skrblíkům. Buďto papírové peníze zrušit úplně, zdanit je anebo oddělit spojení mezi papírovými penězi a rezervami centrálních bank. Zrušení papírových peněz by donutilo lidi otevírat si elektronické účty, což by uvolnilo centrálním bankám ruce a ty by tak mohly vesele snižovat úrokové sazby, dokud by to považovali za nutné. Navíc by se smrskla i šedá ekonomika.
Na druhé straně obhájci hotovosti navrhují používání hotovosti naopak zvýhodnit a navrhují vznik takzvaných účtů hotovostních rezerv. Fyzická hotovost by tak měla podobnou roli, jako v dřívější éře bankovnictví zlato.
Konec hotovosti aneb negativní sazby jako drsný lék
Negativní sazby jsou drsným způsobem léčby vzniklých zdravotních obtíží ekonomiky. Je matoucí, když lidé musí platit za to, že si spoří a naopak dostávají zaplaceno za to, že si půjčují. Jestli se přidat na stranu obhájců či odpůrců hotovostních peněz záleží také na tom, jak moc jste schopni důvěřovat vládě. Na jedné straně stojí papírové peníze jako barbarský přežitek, stejně tak jako dříve John Maynard Keynes nazýval I zlato. Neboli hotovost jako ničitel monetární politiky a prostředek, který značně ulehčuje život kriminálníkům a daňovým podvodníkům. Na straně druhé je hotovost jako forma té nejlepší obrany pokud věříte, že centrální banky vedou válku proti střadatelům nebo, že vláda bude kontrolovat vaše finanční záležitosti. Naléhavost těchto otázek poroste s tím, jak se budou sazby déle posouvat na pomyslnou druhou stranu za hranici nuly.
king
