I náhodný pozorovatel si rychle všimne toho, že ropa má poslední dobou nevídaný vliv na akciové trhy. Není přitom moc jasné, proč by měla ovlivňovat i sektory, které s cenou ropy nemají žádnou přímou spojitost. Toto chování můžeme vysvětlit čtyřmi základními teoriemi, které jdou od ekonomických signálů až po možnost vyvolání hluboké krize. Podobné úvahy přitom nejsou jen akademickým cvičením, protože v roce 2016 ztratily akcie v USA přibližně 1,6 bilionu dolarů celkové hodnoty. Pokud se na tom podepisuje i ropa, bylo by dobré vědět, jakým způsobem.
První teorie hovoří o tom, že trhy s ropou odrážejí důležité informace o vývoji globální ekonomiky. Pokles cen ropy tak signalizuje zvýšené riziko recese a americké akcie na to reagují odpovídajícím způsobem. Michael Arone ze Global Advisors v této souvislosti tvrdí, že „ropa je indikátorem vývoje globální poptávky a růstu a tudíž poskytuje důležité informace o světové ekonomice“. Skeptici poukazují na to, že současný propad cen ropy odráží nadměrnou těžbu a ne hluboké problémy na poptávkové straně trhu. Ale medvědi zase obracejí svou pozornost k Číně a její menší chuti po spotřebě ropy a energií. Ta ukazuje, že problém by skutečně mohl pramenit z poptávkové strany trhu.
Druhá teorie se soustředí na dluhopisové trhy. Pokles cen ropy totiž ovlivňuje hodnotu řady korporátních dluhopisů a úvěrů. Směřuje k tomu, že se zvyšuje riziko defaultů, které by mohly vést k bankrotu hedge fondů a bank. Ty totiž drží velký objem rizikových dluhopisů s vysokým výnosem, které jsou z velké části tvořeny právě společnostmi, které podnikají v oblasti těžby ropy. Odhaduje se, že míra defaultů by v tomto segmentu mohla letos dosáhnout 15 %, celková míra defaultů by se mohla vyšplhat na 7 %. Jde téměř o dvojnásobek míry defaultů z osmdesátých let, kdy na trh také dolehly nízké ceny ropy.
Vedle uvedeného je také možné, že akcie reagují na propad cen ropy kvůli tomu, že energetické a komoditní firmy jsou významnou součástí reálné ekonomiky. Významně se tak podílejí na tvorbě pracovních míst a na investicích. Pokud své investice omezí, budou trpět zisky v celé ekonomice. Po finanční krizi byla přitom energetika nejrychleji rostoucím odvětvím americké ekonomiky, ale nyní se situace obrací. Levná ropa by měla teoreticky prospívat maloobchodu, restauracím, a podobně. Akciový trh je ale více vychýlen k sektorům, které souvisí s korporátními investicemi a nyní se obává toho, že energetický sektor sebou stáhne dolů i další sektory.
Poslední teorie hovoří o tom, že velcí investoři jsou kvůli ztrátám na ropě nuceni prodávat jiná aktiva. „Jestliže máte portfolio složené z více aktiv a snažíte se o snížení jeho rizika, nutí vás propad v jednom sektoru k prodejům v ostatních,“ říká Krishna Memani z Oppenheimer Funds a dodává: „Propadaly se trhy s ropou i korporátními dluhopisy. Akcie ale byly na cenových maximech. Takže bylo jasné, co investoři začnou prodávat, aby snížili rizikovost svých portfolií.“ Velkým prodejcem mohou být i země, které těží ropu. Ty během období vysokých cen ropy nakupovaly finanční aktiva, nyní se jich ale zbavují.
Autorem je Dani Burger.
Zdroj: Bloomberg