Tak trochu ve stínu debat o Brexitu, rádoby come-backu ropy a prezidentských primárek v USA zapadla důležitá data přicházející z USA a eurozóny. Zdá se přitom, že oproti minulému kvartálu se karta začíná obracet, neboť americká čísla jsou letos spíše lepší a naopak ta evropská horší, než se čekalo. Ne náhodou se pak kurz eurodolaru začíná sunout směrem na jih, neboť trh opět rozehrává hru divergence mezi USA a eurozónou, resp. mezi politikou Fedu a ECB.
Začněme přitom včerejšími evropskými čísly, která v podobě indexů podnikatelských nálad (PMI) zklamala. Podnikatelská nálada v eurozóně v únoru spadla na nejnižší úrovně za posledních 13 měsíců. I když za pokles je dál zodpovědný primárně průmysl, nálada ve službách se zhoršuje také. To není příliš dobrá zpráva. Navíc, když vezmeme v potaz, že se třetí měsíc v řadě zhoršují nové objednávky a sílí deflační tlaky. S rostoucími vnějšími riziky a vzhledem ke zhoršení nálady mezi evropskými podnikateli očekáváme v tomto roce růst o 1,5 % ovšem s rizikem spíše horšího výsledku. ECB podle nás nebude sedět založeným rukama, a tudíž v březnu počítáme s poklesem depozitní sazby o dalších 10 až 15 bazických bodů či eventuálně urychlením a rozšířením QE.
Naopak v případě amerických dat první tvrdá data jako lednové maloobchodní tržby či průmyslová produkce hovoří spíše o zrychlení růstu oproti předchozímu čtvrtletí. Náš běžící odhad pro americký růst v prvním čtvrtletí pak ukazuje číslo 2,5, což je viditelné zrychlení proti 0,7 %. Návrat amerického růstu nad růstový potenciál pak implikuje, že situace na trhu práce by se měla dále zlepšovat a to v momentě kdy míra nezaměstnanosti již klesla na 4,9 %. Z pohledu měnové politiky je přitom varující, že jádrová inflace (očištěná o volatilní ceny benzínu a potravin) zrychluje a v lednu činila 2,2 % (meziročně). To vše jsou data jako víno a Fedu by přikazovala, aby pokračoval v utahování měnové politiky, čemuž trhy zatím vůbec nevěří. Možná, že je přitom na čase, aby někdo z vedení Fedu vyslal signál, že americká centrální banka navzdory všem možným a nemožným rizikům výše uvedená data nebude ignorovat. A možná, že už to udělá druhý muž Fedu Stanley Fischer ve svém večerním vystoupení o měnové politice…
Region
Včerejší den euru příliš nepřál, a to ani na frontě s regionálními měnami. Jak forint, tak zlotý solidně posilovaly. Poněkud neobvyklý byl vývoj kurzu koruny, která vůči euru včera večer mírně oslabila a vzdálila se trochu od intervenční hranice ČNB.
Co se týče forintu, tak ten dnes zajímá zasedání centrální banky (MNB). Očekáváme, že základní úroková sazba zůstane opět beze změny. Bankovní rada by měla své rozhodnutí doprovodit holubičím komentářem, a to právě i s ohledem na posilování forintu v poslední době. Komentář by měl naznačovat, že ke změně sazeb nedojde do poloviny roku 2017.
Kromě zasedání MNB dnes budou v Polsku jmenováni do funkce i dva noví členové Výboru pro měnovou politiku (dopad na trhy však z tohoto titulu nečekáme).
Dluhopisy
Prudké zisky ropy a slušná nálada na akciových trzích v Evropě i v Americe poněkud překvapivě zatím nedokázaly sebrat vítr z plachet německému bundu. Desetiletý výnos spadl dál hlouběji pod 0,20 %.
Svoji roli mohla sehrát horší nálada mezi podnikateli v eurozóně a pravděpodobně také obavy z referenda ohledně Brexitu. Dnes po ránu pravděpodobně bude dluhopisům hrát do karet o něco horší nálada na akciových trzích daná dalším oslabováním čínského jüanu.
Komodity
Cena ropy Brent včera opět zažila volatilní obchodování, přičemž tentokrát rostla asi o 5 %. Faktorů, jež ji podpořily, bylo patrně více. V první řadě šlo asi o střednědobý výhled Mezinárodní energetické agentury, který pro letošní rok v důsledku nízkých cen ropy věští propad americké produkce “břidlicové ropy” o 600 tisíc barelů denně. My sice počítáme s o něco menším propadem, nicméně i tak by měl tento faktor ve druhé polovině roku přispět k srovnávání bilance a spotřeby na trhu s ropou.
Dnes ráno však cena ropy klesá a vzdaluje se tak hranici 35 USD/barel, kterou včera testovala.