Vladimir Putin před několika dny uvedl, že stahuje ruské jednotky ze Sýrie, protože už „dosáhl svých cílů“. Jak se na takové vychloubání dívat? Ještě není jasné, zda Bashar al-Assad zůstane u moci, zda se Rusku podařilo posílit svůj vliv na Blízkém východě, vrátit se zpět na pozici globální velmoci či vyslat jasný signál islámským extrémistům, kteří by mohli zaútočit na jeho vlastním území. Na hodnocení toho, zda byly splněny tyto a podobné cíle, je tedy brzy. Neplatí to však v oblasti demonstrace vojenské síly potenciálním nepřátelům, spojencům i zájemcům o ruské zbraně. Generál ve výslužbě David Deptula v této souvislosti tvrdí, že Rusko použilo Sýrii jako důkaz svých schopností. A docela se mu to podařilo.
Rusko se nedostalo do většího vojenského konfliktu od doby, kdy se před několika desetiletími muselo neslavně stáhnout z Afghánistánu. Když v roce 2008 došlo k potyčce na hranicích s Gruzií, výsledkem byl politický úspěch pro Rusko, ruská armáda si ale proti slabšímu protivníkovi moc dobře nevedla. Její rozvědka dělala hrubé chyby a opakovaně posílala vojenské jednotky do léček. Rusko ztratilo šest vojenských letadel, jeho tanky byly špatně vybaveny pro noční boje. Docházelo prý i k tomu, že ruští vojáci brali mrtvým Gruzíncům jejich moderní výstroj.
Nyní ale ruská armáda svou pověst hodně napravila. V Sýrii šlo převážně o letecké útoky, jejichž frekvence ukázala na efektivní zázemí a logistiku. Těžší je hodnotit přesnost zásahů, do bojů se ale dostal i nový vrtulník Mi-35M. Je také těžké vyvodit nějaké závěry ze sestřelení SU-24 nad Tureckem tureckou F-16. Nevíme totiž přesně, jak ke konfliktu došlo, ale každopádně je jasné, že ruské letadlo není konstruováno na letecké souboje, ve kterých F-16 naopak exceluje.
Rusko také ukázalo velký pokrok v oblasti chytrých zbraní. Týká se to zejména raket vystřelených z korvet křižujících Kaspické moře a z ponorky ve Středozemním moři. Podobné útoky jsou mnohem dražší než letecké bombardování a můžeme se tedy domnívat, že jejich hlavním cílem bylo vyslat signál Washingtonu. Podobně můžeme vnímat instalaci protiletadlových zařízení, protože ISIS ve skutečnosti žádné vojenské letouny nemá.
Rusku se daří prudce zvyšovat prodeje zbraní, jeho současný podíl na globálním trhu dosahuje 25 %, zatímco podíl Spojených států leží na 33 %. Říká se, že Moskva je před uzavřením rozsáhlého kontraktu s Indií, který by měl dosáhnout 7 miliard dolarů. A dohodu s Moskvou v létě uzavřel i dávný nepřítel Indie Pákistán. Ta se týká čtyř bojových vrtulníků, ale mohla by být rozšířena o další položky. Největší obavy ale na Západě budí vztahy Moskvy s Íránem. Rusko mu totiž slibuje protivzdušné systémy obrany a probíhají rozhovory o prodeji vojenských letadel a tanků. Republikáni tlačí na amerického prezidenta Obamu, aby takové transakce zablokoval přes sankce OSN. Nicméně není pochyb o tom, že v delším období vztahy mezi Moskvou a Teheránem posílí a projeví se to právě na dodávkách zbraní. A to je další cíl, k jehož naplnění Putinovi pomohla válka v Sýrii.
Autorem je Tobin Harshaw.
Zdroj: Bloomberg