Hospodaření zemí eurozóny a vlastně i celé EU se v loňském roce mírně zlepšilo (z -3 % HDP na -2,4 %). A v relativním vyjádření dokonce pokleslo i celkové zadlužení těchto zemí na necelých 91 % HDP. Ovšem pouze v poměru k HDP, protože jinak celkový veřejný dluh EU i EMU v loňském roce znovu narostl. Nakonec je to však minimálně v posledních dvou letech vlastně úplně jedno. Sankce za rozpočtovou nezodpovědnost se v podstatě neudělují a narůstající dluhy ochotně skupuje ECB. Vytváří tak dostatečně silnou poptávku, která drží ceny dluhopisů v blízkosti jejich maxim, takže vlastně k zadlužování nepřímo motivuje.
Přesto asi stojí za to podívat se, jak to vlastně dopadlo. V loňském roce došlo přece jen k určitému posunu ve směru k lepšímu hospodaření. Tři země dokonce hospodařily s přebytkem. Kromě notoricky zmiňovaného Německa, které tak hospodařilo i v roce 2014, jde o Lucembursko a Estonsko. Naproti tomu šest zemí loni abstrahovalo od maastrichtského tříprocentního kritéria (rekordmanem bylo tentokrát Řecko s deficitem 7,2 % HDP) a zbytek skončil v mezích tolerance. A zde jde skutečně o viditelný posun, protože ještě v roce 2014 ignorovalo evropské dohody o rozpočtech dokonce třináct zemí. Na druhou stranu, zlepšující se ekonomická situace přece jen nemalou měrou napomohla k lepším výsledkům veřejných rozpočtů většiny zemí EU, takže o nějaké zásadní restrikci či dokonce rozpočtových reformách asi nemohla být řeč.
Pokud jde o dluh tak se o jednu snížil počet zemí s dluhem přesahujícím roční výkon celé ekonomiky, tedy 100 % HDP. Na prvním místě zůstává Řecko (177 %), následované Itálií, Portugalskem, Kyprem a Belgií. Zvlášť v případě druhé uvedené země by bylo jistě zajímavé sledovat, co by se dělo na dluhopisových trzích, pokud by ECB neprováděla politiku kvantitativního uvolňování. Vzhledem k závislosti italských bank na financích z ECB a navíc při jejich zatížení nekvalitními úvěry by to asi nebyl moc pěkný pohled.
Pouze 11 zemí má dluh pod maastrichtským kritériem 60 % HDP, což je o jednu méně než v roce 2014. A rovněž stojí za to zmínit jednu zemi, která udělala velký skok ve zlepšení (i díky silnému ekonomickému růstu) a sice Irsko. Pokles dluhu o 14 procentních bodů je ve srovnání se zbytkem EU naprosto impozantní.
Na závěr lze snad jen dodat, jak si v nejnovější statistice stojí ČR. V roce 2015 dosáhla šestého nejlepšího výsledku hospodaření v rámci celé EU s deficitem 0,4 % HDP a stejně jako v předchozím roce sedmého nejnižšího dluhu. Jak dopadne letos, je zatím velmi předčasné uvažovat vzhledem k tomu, jak často jsou země EU vyzývány k rozpočtové expanzi. Prozatím se ovšem zdá, že jednou z mála zemí – jestli ne vůbec jedinou – je Německo. To se svým přebytkem a klesajícím dluhem by vzhledem k jeho pozici největší evropské ekonomiky mohlo skrze vyšší výdaje stimulovat i své nejbližší obchodní partnery k vyššímu ekonomickému růstu.
