Když se po krizi či recesi dostaví na trh práce efekt hystereze, nezaměstnanost zůstává dlouhodobě vysoko namísto toho, aby se s ekonomickým oživením vrátila na předkrizovou úroveň. Takový negativní vývoj je v posledních letech patrný v Kanadě, Švédsku, Francii, Nizozemí, Belgii, Austrálii, Švýcarsku, Rakousku a na Novém Zélandu. Které vyspělé země se naopak hysterezi vyhnuly? Zdá se, že se to podařilo Spojeným státům, Velké Británii, Německu, Irsku a Japonsku. Proč se těmto zemím povedlo po roce 2008 snížit nezaměstnanost, zatímco jiné ekonomiky trpí hysterezí?
Hystereze se běžně spojuje s pracovním trhem, na kterém pozorujeme silnou pozici těch, kteří již mají pracovní místo. Jde tedy o trhy, kde nalezneme vysokou ochranu zaměstnanců a kde se ekonomické oživení projevuje zejména tím, že reálné mzdy rostou namísto toho, aby se zvyšoval počet nově vytvářených pracovních míst.
Vysvětluje tento mechanismus rozdíl mezi výše zmíněnými dvěma skupinami zemí? Odpověď je kladná, protože jej lze pozorovat sedmi z devíti zemí, které trpí hysterezí. Konkrétně jde o Kanadu, Švédsko, Francii, Rakousko, Švýcarsko, Austrálii a Nový Zéland. Tento závěr je založen na následující tabulce, která ve sloupcích postupně ukazuje, zda je v dané ekonomice možné pozorovat hysterezi, nebo ne (první a druhý sloupec s křížky). Z dalších sloupců je možno vyčíst, zda v ekonomice existuje silná ochrana zaměstnanců a zda v ní lze pozorovat chování reálných mezd typické pro trh práce, kde mají dominantní pozici ti, kteří již mají pracovní místo. To znamená, že reálné mzdy tam během recese neklesají, během boomu ale rostou.
Je tedy zřejmé, že v ekonomikách bez hystereze většinou nelze najít ani silnou ochranu zaměstnanců, ani dynamiku mezd typickou pro trh práce s dominantní pozicí existujících zaměstnanců.
Zdroj: Natixis