V globální ekonomice probíhá sice tichá, ale svým rozsahem obrovská změna v oblasti vlastnictví firem a jejich správy. Mezi lety 1996 a 2015 klesl počet obchodovaných společností v USA o téměř 50 %. Tato změna odráží sice i bankroty firem, fúze a akvizice, ale většinou jde o obchodované firmy, které se rozhodnou odejít z akciového trhu. Konkrétní vývoj počtu obchodovaných firem na amerických trzích ukazuje graf:
Hlavním tahounem popsaného vývoje jsou private equity společnosti, které stahují obchodované firmy z trhu a zařazují je do svých vlastních investičních portfolií. Tyto investiční společnosti a jejich způsob vedení nakoupených firem se vyvíjely během posledních 40 let, a to během tří hlavních fází. Během prvních dvou fází docházelo k tomu, že private equity společnosti měnily správu společností koupených. Třetí fáze je podle našeho názoru charakteristická tím, že se mění i samotné private equity společnosti.
Během první fáze se investoři soustředili zejména na firmy, které se nacházejí v problémech, ale operují v zajímavém odvětví. Kupovali je s cenovým diskontem, provedli provozní a finanční změny a následně společnost se ziskem prodali. Tato fáze trvala zhruba od roku 1979 do roku 1990 a během ní byla „korporátními nájezdníky“ často používána vysoká finanční páka. Restrukturalizace se většinou zaměřovala na změnu struktury financování, dramatické snižování nákladů a prodej některých aktiv. Cílem byly krátkodobé zisky a rychlé kroky, které získané společnosti měnily.
Zatímco první fázi můžeme charakterizovat přístupem „koupit a rychle prodat“, druhá fáze probíhala ve stylu „koupit a držet“. Cílem už tedy nebyl rychlý prodej, koupené společnosti často končily v dlouhodobém vlastnictví private equity společností. Ty se pak v některých případech samy staly obchodovanými společnostmi (například KKR, , Blackstone).
Během třetí fáze už nebyly private equity společnosti pouhým holdingem jako ve fázi předchozí. Nakoupené společnosti jsou sice stále autonomní a mají prostor pro vlastní rozvoj, zároveň se ale více rozvíjí jejich vzájemná spolupráce. Private equity společnosti v nich stejně jako dříve požadují a pomáhají zavést finanční disciplínu a jasné strategické cíle. Na rozdíl od předchozí fáze ale nejde o jednorázový proces.
Finanční odborníci jako Baruch Lev tvrdí, že více než 50 % hodnoty společnosti nelze vysvětlit finančními ukazateli a firmy by podle nich měly používat i jiné než finanční strategické indikátory a měřítka. Tato potřeba je jasně patrná právě během této poslední třetí fáze rozvoje private equity společností. Zmíněná měřítka by měla poskytovat obrázek o naplňování jasných strategických cílů, spokojenosti zákazníka, síle značky, dopadu investic do výzkumu a vývoje na výsledky společnosti a o celkových schopnostech organizace s ohledem na její vnitřní kulturu, talent jejích zaměstnanců, schopnost spolupráce a sdílení informací.
Řada dříve obchodovaných firem nyní přechází do rukou private equity společností. Ty se pak už nesnaží pouze o jejich následný rychlý prodej. Namísto toho je jejich cílem dlouhodobá transformace akvizic a ucelená správa celého investičního portfolia. Jde o tichou revoluci, která se bude týkat celé ekonomiky, protože private equity společnosti se stávají inkubátorem inovací a přeměny řady firem a odvětví.
Autory jsou Dave Ulrich a Justin Allen.
Zdroj: HBR