Ekonomika eurozóny na konci roku šlápla na plyn, inflace nejvýše za čtyři roky

Ekonomika eurozóny nakonec překonala i náš odhad a ke konci roku 2016 skutečně šlápla na plyn – mezikvartálně rostla o 0,5 % a meziročně o 1,8 %. Za celý rok tak eurozóna rostla o 1,7 %. I když není ještě k dispozici detailní struktura, počítáme s tím, že se dařilo většině složek poptávky i nabídky.

Oproti třetímu kvartálu zrychlily podle nás především průmysl na straně nabídky a investice a spotřeba na straně poptávky. Lehce zaostávat naopak mohly vývozy. Dobrý výkon ekonomiky eurozóny ke konci roku 2016 jenom podtrhuje výraznější pokles nezaměstnanosti, která spadla v prosinci na 9,6 % - nejnižší úrovně od roku 2009.

Dobře zatím vyznívají i předstihové ukazatele, které indikují dobrý start do roku 2017. Věříme proto, že by ekonomika eurozóny i v tomto roce mohla růst slušným tempem okolo 1,6 %. Na druhou stranu na stole je řada především politických rizik (od brexitu, přes francouzské a německé volby až po nejistou politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa), které mohou dynamiku růstu nakonec tlumit (především skrze slabší investice).

Současně s lepším HDP dostaly trhy i vyšší inflační čísla. Inflace v eurozóně vyskočila na nejvyšší úrovně za poslední čtyři roky (1,8%). Na druhou stranu to ale bylo primárně kvůli energiím. Jádrová inflace zůstává dál na 0,9%. Je proto pravděpodobné, že po krátkodobém nárůstu inflace (vrchol odhadujeme v únoru až březnu) inflace v druhé polovině roku opět zvolní (viz graf). 

I proto pravděpodobně nebudou vyšší inflační čísla zatím znamenat žádnou revoluci v uvažování ECB. A i z tohoto důvodu na ně asi dnes výrazněji nezareaguje ani euro, které bude dál předpokládat pokračování politiky QE do konce roku 2017. Eurové dluhopisy zase budou více ve vleku dění v USA – zde vidíme výhledově stále prostor pro další růst výnosů na delším konci křivky.