Aktualizováno Eurozóna pokračuje dál ve svižném růstu. První odhad HDP za třetí kvartál ukazuje, že ve třetím kvartále podobně jako ve druhém rostla tempem 0,3% mezikvartálně a 1,6% meziročně. I když není ještě k dispozici detailní struktura HDP, je zřejmé, že v pozadí je i nadále dobrý výkon trhu práce. Ten se odrážel v rychlém růstu maloobchodu - hnacím motorem tedy byla pravděpodobně nadále spotřeba domácností. Na druhou stranu na počátku třetího kvartálu viditelně šlápl na brzdu průmysl. V posledních měsících se ale zdá se situace vylepšuje a předstihové ukazatele v průmyslu (PMI, IFO) ukazují spíše na to, že by se situace na konci roku mohla vylepšovat a dynamika růstu v eurozóně lehce zrychlovat (mezikvartálně). To nahrává relativně optimistickému odhadu ECB na růst v tomto roce (1,7 % versus náš odhad na 1,6 %).
Relativní radost může mít ECB také z dnešního prvního odhadu inflace za měsíc říjen. Došlo k dalšímu nárůstu dynamiky na 0,5 %. I když je inflace stále daleko od 2%-ního cíle ECB, je nejvýše od jara 2014. I menší nárůst nárůst inflace vyvolal přitom v roce 2015 poměrně výrazné výprodeje na eurových dluhopisech (viz následující graf).
Něco podobného se nedá vyloučit ani tentokrát. Bude ale hodně záležet na tom, jak si nově příchozí čísla přebere ECB. Na klíčovém prosincovém zasedání se bude muset rozhodnout, zda v roce 2017 pokračovat dál ve stávající politice QE (nakupování dluihopisů z trhu) a nebo ji začne od března postupně utlumovat. I když by dobrý výkon ekonomiky a stoupající inflace měly hrát do karet spíše jestřábům, výsledek prosincového zasedání ECB zůstává otevřený. Holubicím se nemusí líbit především struktura dnešní inflace. Přes její nárůst, relativně pomalu dál rostou její jádrové složky - především služby. To ukazuje, že inflační tlaky z domácí ekonomiky zatím v eurozóně nejsou nijak silné. I proto asi německý bund zatím z dnešních čísel není tak nervózní. Až jako silné začnou příchozí čísla interpretovat vlivné hlasy z ECB, bude mít zaděláno na problém.