Čínský jüan se letos zatím pohybuje směrem, který může pro Čínu znamenat výhodu nad mnoha obchodními partnery. Mezi nimi je však jedna nezanedbatelná výjimka: Spojené státy. Americký prezident přijme dnes svůj čínský protějšek ve svém „zimním Bílém domě“ na Floridě. A právě problematika obchodu a měn by setkání mohla dominovat.
Novopečený šéf Bílého domu Donald Trump několikrát nařkl Čínu, že udržuje svoji měnu uměle na nízké úrovni. Devalvování jüanu přispívá podle amerického prezidenta k tomu, že se prohlubuje americký obchodní deficit s Čínou, a americký ministr obchodu Wilbur Ross označil minulý týden Čínu za jednu z „nejvíce protekcionistických“ zemí.
Kritika zní také z amerického průmyslu, kde se nelíbí údajně neférové státní subvence čínským podnikům, zaplavování amerického trhu levným čínským zbožím nebo omezování zahraničních investic v druhé největší světové ekonomice. Nový šéf Bílého domu mimo to apeluje na americké firmy, aby přestaly v Číně investovat a vytvářely pracovní místa raději doma.
Kam jde jüan?
Čínský jüan klesá ke koši zahraničních měn od začátku roku o zhruba 2 procenta, soudě podle indexu zveřejňovaného jednou ze sekcí čínské centrální banky. Jde o koš, ve kterém jsou zařazeny americký dolar, japonský jen, jihokorejský won či australský dolar.
Vůči samotnému americkému dolaru, který má v tomto koši největší váhu, ale jüan zpevnil, a to zhruba o 1 procento. Koresponduje to s obecnějším ústupem dolaru v souvislosti s tím, jak investoři tlumí svoje nadšení z Trumpem slibované hospodářské politiky. K dolaru letos rostou i jiné měny. Přírůstek jüanu na páru s americkou měnou je ale v porovnání s nimi slabší. Na příklad japonský jen k dolaru letos zatím zpevnil o 4,9 procenta a jihokorejský won o více než 8 procent.
Tvrzení, že Čína záměrně oslabuje dolar proti jüanu, může v tomto kontextu vypadat poněkud vratce. Platí ale, že čínská měna je celkově slabší, což obvykle přidává na atraktivitě čínskému vývozu. Čína tak může mít v zahraničním obchodu nad mnoha svými konkurenty relativně navrch.
Tvrzení o prohlubujícím se obchodním deficitu Spojených států s Čínou ovšem mohla oslabit úterní data o americkém zahraničním obchodu. Ta ukázala, že dovoz čínského zboží do USA klesl v únoru na neočištěné bázi o 8,6 miliardy dolarů, což je vůbec největší propad v historii. Obchodní deficit Spojených států s Čínou se tak snížil na 23 miliard dolarů.
Tlumit apreciaci a depreciaci kamuflovat?
Pokud jde o zmíněný jüanový index, ten se v současnosti se pohybuje na nejnižších hodnotách od svého zavedení. K němu došlo v prosinci 2015, když se čínská centrální banka PBOC snažila uvolnit vazbu domácí měny na dolar. Loni v prosinci se počet měn zahrnutých do tohoto koše, sestaveného China Foreign Exchange Trading System (CFETS), divizí čínské centrální banky, zvýšil ze 13 na 24, přičemž váhy amerického dolaru i eura klesly.
Existují názory, že index vznikl z části proto, aby se zmírnily obavy z propadu čínské měny. Pokles jüanu totiž obvykle vede k odlivu kapitálu ze země, což čínskou měnu dál destabilizuje. Pokud v některých obdobích jüan k dolaru klesá, potom se PBOC snaží udržovat index stabilní. Na tuto stabilitu přitom podle účastníků trhu ukazuje jako na důkaz toho, že svoji měnu záměrně nedevalvuje. Na příklad v loňském druhém pololetí klesla čínská měna k dolaru o 4,4 procenta, index se ale snížil jenom o 0,2 procenta, což provázela oznámení, že čínská měna zůstává ke koši měn dál relativně stabilní.
Když ale jüan vůči dolaru posiluje, má centrální banka sklon nechat index padat. Dělá to tak, že nenechá jüan stoupnout tolik jako ostatní měny. A to se děje v současnosti.
Posunou se kompromisy?
Trump přijme čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve čtvrtek v rezortu Mar-a-Lago v Palm Beach na Floridě. Šéf Bílého domu už minulý týden v jednom ze svých četných tweetů varoval, že dvoudenní summit bude velmi složitý a americké firmy by se měly připravit na to, že budou hledat alternativy.
Analytici nicméně očekávají, že celkové vyznění vůbec prvního setkání nového amerického prezidenta s jeho čínským protějškem se nakonec ponese ve smířlivém duchu. Podle některých názorů se Čína už nějakou dobu snaží o vylepšení reputace, a snahy udržet stabilitu vlastní měny toto úsilí prý jenom podtrhují. Kromě opatření, která mají zamezit dalšímu odlivu kapitálu, Peking otevírá zahraničním společnostem domácí trh s dluhopisy a sektor správy majetku.
Kompromis by mohl mít podobu čínských investic v USA a tvorby pracovních míst v největší světové ekonomice, uvedla v úterý banka Mizuho. Čína by navíc mohla vpustit americké firmy do dalších sektorů. Objevily se ale i názory, že Trumpův tým nemá vůči Číně tak vyhraněný postoj, jak by se mohlo zdát, a problematika obchodu a směnných kurzů, která by jednání mohla dominovat, nakonec padne za oběť vyjednávání o jiných tématech, na příklad o KLDR, která tento týden pokusně odpálila balistickou střelu.
Sjezd komunistů na horizontu
Americko-čínský summit končí v Mar-a-Lago v pátek. V kuloárech se hovoří o tom, že Siovi se do Trumpova pobřežního sídla, vybudovaného ve španělském stylu, moc nechtělo, a raději by preferoval „klasický“ Bílý dům, který je prý podle čínských představ důstojnější.
Pro Sia je setkání důležité ještě z jednoho důvodu. V Pekingu se letos na podzim uskuteční 19. sjezd Komunistické strany Číny, kde se bude rozhodovat o obsazení klíčových pozic ve vedení země. Si bude muset dokázat, že nejdůležitější čínský bilaterální obchodní vztah dokáže ukormidlovat, a celkově se v zahraničních vodách pohybuje bez obtíží, uvedl podle CNBC Christopher Johnson z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) ve Washingtonu.
Zdroje: BBG, RTRS, WSJ, ČTK