Evropská ekonomika si v prvním čtvrtletí letošního roku vedla podle prvních odhadů velmi dobře. Dokonce navzdory symbolickému růstu druhé a třetí největší ekonomiky eurozóny, tedy Francie a Itálie. Nic na tom nezmění nejspíše ani kolečko upřesňování a revizí již zveřejněných dat, ani to, že HDP dokonce „stihnou“ dopočítat i ty země, kterým to trvá o něco déle, než je v 21. století obvyklé. A jak naznačují měkká data, dobré výsledky můžeme v rámci daných mantinelů očekávat i od čtvrtletí druhého.
Ukazatele důvěry v eurozóně i v EU sice v květnu mírně zkorigovaly, nicméně i tak zůstávají výrazně nad dlouhodobým průměrem a dokonce i výše než v úvodu letošního roku. Platí to, jak pro průmysl, stavebnictví i spotřebitelský sentiment. Proto drobný pokles nálad nemá zatím smysl nijak přeceňovat. Ostatně další měkké ukazatele jako PMI za eurozónu nebo německé Ifo dopadly za květen velmi dobře.
Průzkum nálad za květen vyznívá pozitivně i pro českou ekonomiku, která je z pohledu exportu na prosperitě EU bytostně závislá. Na druhou stranu, ne ze všech těchto měkkých dat musíme být a priori nadšení. Podrobný průzkum mezi spotřebiteli totiž začíná naznačovat postupné nasycování evropského automobilového trhu. Ochota pořídit si nový vůz v následujících 12 měsících již dosáhla svého maxima a v řadě zemí už i mírně poklesla. Na prodejích nových aut to sice zatím vidět není, pomineme-li dubnová čísla vychýlená Velikonocemi, ale dynamika evropského automobilového trhu už zvolňuje. Počítáme proto prozatím se zhruba polovičním přírůstkem oproti loňsku (3-3,5 %), což s ohledem na naplněné kapacity tuzemských výrobců nemusí prozatím v podstatě až tolik znamenat. Automobilový průmysl v tuzemsku o pozici lídra z pohledu významu ani příspěvku k ekonomickému růstu a zaměstnanosti rozhodně letos nepřijde.
Ve hře navíc zůstává doping v podobě levných a dostupných peněz, který vytváří ECB svojí extrémně uvolněnou měnovou politikou. Ostatně ta je jedním z hlavních důvodů oživení trhu spotřebitelských půjček, které je v posledních měsících docela jasně vidět nejenom v Německu, ale i dalších zemích s rostoucí poptávkou po nových autech.
TRHY
CZK a dluhopisy
Po slabším začátku se koruna včera znovu vrátila pod hranici 26,50 EUR/CZK a následovala tak stejný směr, jako ostatní měny v regionu. Výsledkem bylo však posílení o zhruba pět haléřů. Větší sílu v rozletu ji nedodal ani guvernér, který nevidí urgentní důvod pro rychlý růst úrokových sazeb. V souladu s prognózou guvernér hovořil o růstu sazeb někdy ve druhém pololetí event. v příštím roce. To, že ČNB nebude muset nikam pospíchat, nejspíše ukáže i květnová inflace, která se ještě více odchýlí od nejnovější prognózy centrální banky. Inflace by totiž mohla zaostat za očekáváním centrální banky dokonce až o půl procentního bodu.
Zahraniční forex
Šance na červnové zvýšení sazeb Fedu se drží vysoko i po včerejších důležitých datech v USA, více než očekávaném poklesu německé inflace a vystoupení vlivné členky Brainardové. Ta na jednu stranu uvedla, že další utažení měnové politiky (Fedu) přijde brzo, ale na druhou stranu ji stále trápí, jak pomalu se zvedá v USA (jádrová) inflace.
I dnes má eurodolarový trh na pořadu několik důležitých položek, k nimž patří výsledek květnové inflace v eurozóně, PMI index z Chicaga a Béžová kniha Fedu. Pro euro bude nebezpečná zejména zmiňovaná inflace, která zřejmě opravdu výrazně poklesne (na 1,5-1,6 %) a ochladí tak jestřábí úvahy před zasedáním ECB příští týden.
Ve střehu však bude muset být i zlotý, který bude rovněž sledovat výsledek květnové inflace. Ta se v meziročním srovnání zřejmě vrátila zpět pod 2 %, což se zlotému výhledově nemusí úplně líbit, protože to bude blokovat šanci na to, že by NBP mohla uvažovat o zpřísnění měnové politiky.
Ropa
Ceny ropy se i nadále pohybují v relativně úzkém pásmu, přičemž trh ani nijak po ránu neoslovila dobrá čínská data (PMI). Trh bude vyčkávat na další fundamentální data - zítra zásoby a pozítří americké payrolls.