Německé automobilky upraví software u více než 5 milionů dieselových aut tak, aby snížily množství škodlivých emisí, které vozy produkují. Udělají to na vlastní náklady. Zástupci německé vlády a domácích automobilek se na tom dohodli na takzvaném dieselovém summitu v Berlíně. Ten se konal necelých sedm týdnů před parlamentními volbami v největší evropské ekonomice a právě podvody s emisemi v dieselech jsou podle některých hlasů vítaným střelivem v kampaních politických stran, které chtějí zaútočit na stranický blok kancléřky Angely Merkelové.
Německo je největším automobilovým trhem v Evropě. V zemi je registrováno přes 15 milionů dieselových aut, jejichž emise oxidů dusíku výrazně přispívají ke znečištění měst. Na rozsah emisního skandálu poukazuje následují graf s počty registrací aut s naftovým motorem k letošnímu Novému roku. V některých městech je situace tak vážná, že uvažují o zákazech jízdy starších naftových vozů. Tomu chtějí výrobci aut za každou cenu zabránit, a i proto se odhodlaly k dnes oznámenému kroku.
Dohoda se týká vozů splňujících emisní normy Euro 5 a části vozů splňujících normu Euro 6. Součástí celkového počtu je i 2,5 milionu aut Volkswagenu, který úpravy beztak provést musí. Cílem úprav je snížení emisí oxidů dusíku v průměru o 25 až 30 procent, říká německé sdružení VDA. Na výkon motoru nebo jeho životnost by změny neměly mít dopad.
Němečtí výrobci automobilů, kteří jsou stěžejní součástí zdejšího průmyslu, se v posledních době dostali pod velký tlak jednak kvůli skandálu s manipulacemi dieselových motorů, který se týká především Volkswagenu, a jednak kvůli údajným dlouholetým kartelovým ujednáním mezi firmami Volkswagen, BMW, Daimler, Audi a Porsche.
Politici a automobilky: Prý velmi úzké vztahy
Zvyšujícímu se tlaku kvůli stále novým problémům německých automobilek ale čelí i politici včetně kancléřky Angely Merkelové (CDU) a ministra dopravy Alexandera Dobrindta (CSU), kteří podle kritiků dosud šli automobilovému průmyslu příliš na ruku.
Obdobný názor podle ČTK zastává politolog Timo Lange, který se věnuje studiu lobbistů a jejich vlivu na politiku. Podle něj je německá politika dlouhodobě příliš úzce provázána s automobilovým průmyslem, což prý negativně dopadá na spotřebitele i na tempo inovací. "Automobilový průmysl je s politikou personálně úzce propojen, zvláště v lobbistických odděleních jednotlivých firem a vedení Sdružení automobilového průmyslu (VDA)," míní Lange, podle něhož je pozoruhodné, kolik lobbistů pochází přímo z okolí německé kancléřky.
Na dnešní „dieselové setkání“ nebyli pozváni zástupci ochránců spotřebitelů a ochránců životního prostředí z řad neziskových organizací, což kritici vytýkali pořadatelům, tedy ministerstvu dopravy a životního prostředí. Právě životní prostředí a spotřebitelé podle nich chováním německých automobilek značně trpí. Řada pozorovatelů zároveň tvrdila, že očekávané softwarové změny nestačí, a chtěli, aby se automobilky zavázaly také k úpravám hardwaru, a to na vlastní náklady. Jen tak se podle nich dají emise oxidů dusíku dostatečně snížit.
Skvrna na slunci německého automotive
Automobilový průmysl patří ke klíčovým odvětvím německé ekonomiky. Emisní aféry ale mohly jeho reputaci v očích německé veřejnosti poškodit. Deník Bild v neděli přišel s průzkumem, podle kterého tři čtvrtiny Němců chtějí, aby byla vláda přísnější na výrobce aut, kteří porušují pravidla. Podle 53 procent respondentů už automobilovému průmyslu není možné dále věřit.
Emisní aféra Volkswagenu propukla na podzim před dvěma lety, když americký úřad EPA automobilku obvinil, že do vozů s naftovým motorem instalovala software umožňující při testování emisí skrývat vysoce nadlimitní hodnoty oxidů dusíku. Volkswagen pak přiznal, že software po celém světě instaloval do zhruba 11 milionů naftových aut.
Pachuti, která po aférách zůstala, se teď snaží využít němečtí Zelení a Sociálnědemokratická strana Německa (SPD), kancléřčini křesťanští demokraté však mají v průzkumech pořád značný náskok.
Zakážou diesely v domovském městě mercedesů?
Špatné zprávy dostihly automobilky také minulý týden. Ministr Dobrindt ve čtvrtek prohlásil, že Porsche musí v Evropě svolat do servisů asi 22 000 naftových vozů Cayenne. V automobilech byl totiž zjištěn nezákonný systém pro regulaci emisí. Den poté utrpěli výrobci naftových vozů porážku u soudu ve Stuttgartu. Podle tamního správního soudu lze naftová auta ve městě zakázat. Je to prý jediný adekvátní způsob, jak rychle zlepšit kvalitu ovzduší ve městě, kde jsou doma značky jako Porsche nebo Mercedes-Benz.
Verdikt by podle Bloombergu mohl ovlivnit i další soudní případy v této věci, které by německá justice teprve mohla řešit. Podle ministra spravedlnosti Heika Maase (SPD) ani dohoda o úpravách softwaru u 5,3 milionu dieselových aut nemusí stačit na to, aby se předešlo zákazům jízdy starších naftových vozů v některých německých městech, řekl médiím den po konání summitu.
Nafťáků se v červenci prodalo méně
Pokud jde o samotné prodeje aut, tak odbyt vozů s benzinovým motorem se v červenci v Německu zvýšil o 11,2 procenta. Na celkovém prodeji měly tyto vozy podíl 56 procent. Podíl naftových vozů činil 40,5 procenta, meziročně ale jejich prodej klesl o více než 12 procent. Prudce přitom rostl prodej vozů s alternativním pohonem: ze zahraničních značek v červenci vyletěl prodej elektrických vozů Tesla, a to o 102,2 procenta. Podíl aut s alternativním pohonem na německém trhu však zůstává nízký. Celkově se prodej nových osobních aut v Německu v červenci zvýšil o 1,5 procenta na 283 080:
(Zdroje: ČTK, KBA, Bloomberg)