Aktualizováno Obecně se předpokládá, že umělá inteligence (AI) bude v následujících desetiletích významně měnit naše životy. Jak ale ovlivní globální ekonomiku? Podle nové analýzy PwC bude globální HDP v roce 2030 díky AI o 14 % vyšší. To odpovídá 15,7 bilionu dolarů, což je více než současný produkt Indie a Číny dohromady. Asi polovina tohoto růstu bude generována vyšší produktivitou, stojí ve studiích Světového ekonomického fóra a PwC.
Očekávaný vývoj pozitivního dopadu AI na globální produkt je shrnutý v prvním obrázku, na významu bude postupně nabírat vyšší kvalita produktů umožněná právě díky umělé inteligenci:
Z regionálního hlediska bude z AI nejvíce těžit Čína, jejíž produkt se díky ní do roku 2030 zvýší o 26 %. V Severní Americe to bude nárůst o 14,5 %, v severní Evropě o 9,9 % a v jižní Evropě o 11,5 % (viz druhý obrázek). Severní Amerika bude v první fázi těžit nejvíce, protože je značně otevřená novým technologiím. Čína se na ni ale postupně začne dotahovat a během deseti let uzavře existující technologickou mezeru.
Anand Rao z PwC tvrdí, že umělá inteligence změní naše životy, podnikání i celou společnost. Její dopad bude ale u jednotlivých sektorů rozdílný. Nejcitlivěji budou reagovat sektory jako maloobchod, finanční služby či zdravotní péče, kde AI umožní prudký růst produktivity a hodnoty zboží a služeb.
Pascale Fung z Hong Kong University of Science and Technology říká, že nadcházející změny bychom neměli vnímat jako boj strojů s lidmi, ale jako pohyb směrem k tomu, aby nám stroje stále více pomáhaly. Wendell Wallach z Yale University k tomu ovšem dodává, že zvládnutí umělé inteligence vyžaduje „vytvoření úplně nového typu regulace a managementu“. Pascale Fung zase poukazuje na nebezpečí související s „AI propastí“. Ta se rozevírá například mezi těmi, kteří na vývoji AI pracují na straně jedné a mezi spotřebiteli na straně druhé. Ti první z umělé inteligence obvykle nemají obavy, ti druzí je mít mohou.
K vytváření této propasti ale dochází i mezi některými zeměmi. Některé z nich totiž mají potřebné kapacity na vývoj a využití umělé inteligence, jiné ale ne. Celkově je pak otázkou, kdo nakonec bude z rozvoje AI těžit a kdo ne. Hranice může běžet i napříč pohlavím. Jak poukazuje Pascale Fung, ve světě tvoří většinu spotřebitelů ženy, ale většina vývojářů AI jsou muži. A propast pak může samozřejmě vzniknout i mezi stroji a lidmi samotnými. Podle vědce je úkolem těch, kteří na rozvoji AI pracují, aby jejímu vzniku zabránili.
Autorem je Ross Chainey.
Zdroj: World Economic Forum, PwC