Společnost Vestas dokázala v posledních pěti letech generovat svým investorům závratnou návratnost. Je tak namístě se ptát, zda jde o obecný trend v odvětví výrobců větrných turbín, či jsme naopak v našem předchozím příspěvku narazili na výjimku.
Následující graf ukazuje globální tržní podíl (s vyloučením Číny) největších výrobců turbín. Gamesa je novou entitou, u investoři sází na celou řadu jiných věcí a z obchodovaných společností tak v úvahu připadá až německý Nordex. S cca 9 % podílem na trhu to stále není žádný outsider:
Akcie Nordexu se až do počátku roku 2016 chovaly hodně podobně jako akcie společnosti Vestas. Pak se ale cesty obou titulů oddělily a Nordex zamířil prudce dolů. Pětiletá návratnost se u něj sice stále pohybuje na krásných cca 260 %, ale ti, kteří nakoupili v roce 2016, se z ní už neradují. Tyto dvě akcie tak nabízí možné sousto jak pro trendaře (Vestas), tak pro kontrariány (Nordex). Všimněme si také, že v posledních týdnech jdou oba tituly proti sobě:
Zdroj: Financial Times
Jak ukazují následující čísla, k žádné fundamentální tragédii přitom v Nordexu v roce 2016 a ani poté nedošlo. Uvedený pohyb ceny akcie tak byl zřejmě vyvolán „jen“ osekáním nemístně optimistických očekávání. Tržby společnosti v roce 2016 prudce rostly, v roce letošním a příštím by ale už podle analytického konsenzu úrovně z roku 2016 dosáhnout neměly:
Zdroj: Financial Times
Kapitalizace Nordexu dosahuje 1,13 miliard eur. Z výše uvedené tabulky vidíme, že v roce 2016 firmě po investicích zbylo asi 40 milionů eur (144 milionů z provozu mínus 105 milionů eur CapExu). Pokud by tuto částku dokázala firma dlouhodobě navyšovat o 2 % ročně, hodnota vlastního jmění by dosáhla přesně 1 miliardy eur. Vidíme tedy, že Nordex je z této velmi jednoduché valuační perspektivy hodně podobně naceněný, jako Vestas (viz předchozí příspěvek). U obou společností totiž investoři implicitně počítají s relativně mírným růstem. Jak bylo uvedeno výše, akcie Vestas se k tomuto nacenění dostaly trendovým růstem, Nordex naopak značnou korekcí.
V předchozím příspěvku zaměřeném na Vestas jsem ukazoval, že podle Exxonu dojde do roku 2040 k mohutnému navýšení větrníkových kapacit a z tohoto pohledu by tedy odvětví trpět nemělo. Dnes doplníme pohled o regionální rozdělení růstu kapacit (vítr je zde zobrazen dohromady se sluncem). Jednoznačným tahounem by měly být země OECD, ale také Čína a Indie. Vítr by pak ve vyspělých zemích měl více než nahradit propad ve využívání uhlí:
