Index MSCI Emerging Markets Index v sobě zahrnuje 27 zemí, pět největších ale tvoří 70 % jeho tržní hodnoty a Čína spolu s Jižní Koreou a Tchaj-wanem více než 50 % jeho hodnoty. Investoři na nyní akciových i dluhopisových trzích by měli mít ohledně rozvíjejících se trhů na paměti několik základních bodů, píše ve své zprávě PIMCO. Které to jsou?
Za prvé, mezi tyto země patří jak významní vývozci komodit, tak jejich dovozci. Některé země jsou například značně závislé na importech ropy, jiné ji vyvážejí. Následující mapa a grafy shrnují významné vývozce a dovozce ropy v rozvíjejícím se světě:
Nelze tedy říci, že nízké či vysoké ceny komodit jsou pro rozvíjející se trhy plošně dobré, nebo jim škodí. Pokles cen komodit může například významně ulevit dovozcům komodit a zlepšit bilance jejich běžných účtů. Negativně ale dopadne na jejich vývozce. Vysoké ceny komodit pak působí opačně, nicméně u exportérů mohou zase vést k nedostatečné fiskální disciplíně.
Za druhé, krize v rozvíjejících se zemích jsou postupem času mírnější. Dříve platilo, že problémy jedné země se mohly rychle přenést do zemí a regionů jiných. Příkladem je asijská krize roku 1997 či default Ruska v roce 1998. Investoři tak postupně nabyli přesvědčení, že rozvíjející se trhy jsou jako celek velmi náchylné ke krizím.
Jak ovšem bylo zmíněno, krize se stále více omezují pouze na jednotlivé rozvíjející se země, což je odrazem rostoucí sofistikace investorů. Když například došlo k politickým zvratům na Ukrajině a následnému zabrání Krymu Ruskem, někteří dluhopisoví investoři se začali stahovat z Ruska, ale k nějakému plošnému útěku z rozvíjejících se trhů nedošlo. Naopak, investoři začali rotovat směrem k zemím jako Kazachstán.
V současné době může největší nepokoj na trzích vzbudit Čína, ale i v takovém případě by mohl být dopad na trhy v jiných zemích poměrně omezený. Dluhopisové indexy rozvíjejících se zemí totiž nezahrnují čínské obligace denominované v renminbi. A útlum čínské ekonomiky by také mohl vyvolat další uvolňování monetární politiky, které by podle našeho názoru dluhopisovým trhům prospělo.
Za třetí, vyšší sazby v USA nemusí být pro rozvíjející se trhy negativní. V roce 2013 sice plány na utažení americké monetární politiky vyvolaly v některých rozvíjejících se zemích problémy. V tomto případě šlo ale spíše o výjimku, protože tyto trhy si v jiných případech, kdy sazby v USA rostly, vedly dobře. Na měnových trzích byl vývoj smíšený, ale dluhopisy denominované v dolarech se chovaly odolně.
Pozitivní byl vývoj jak během cyklu utahování v letech 2000–2001, 2004–2006 i během současného cyklu. Ten se také vyznačuje velmi dobrou komunikací ze strany Fedu. Utahování finančních podmínek v USA by tedy mělo jít ruku v ruce se zlepšením ekonomického vývoje. Ani zdaleka tak neplatí, že růst sazeb ve Spojených státech je pro rozvíjející se trhy noční můrou.
Za čtvrté, hraniční trhy jsou stále okrajovou a málo likvidní třídou aktiv. Investoři se sice snaží nalézt alternativy k tradičním rozvíjejícím se trhům a řada z nich se domnívá, že velkou příležitost představují právě hraniční trhy. Mezi ně patří například Uruguay, Zambie či Srí Lanka. Jde ale o skupinu zemí, které mají společnou jen malou velikost ekonomiky a málo likvidní trhy. Ty sice mohou v některých případech nabídnout vyšší výnosy, ale jde o cenu za vyšší riziko. Budoucnost těchto trhů závisí zejména na zvyšování transparentnosti a diverzifikace jejich ekonomik. Neexistuje ovšem žádná garance toho, že tato aktiva nabídnou celkově vyšší návratnost než rozvíjející se trhy.