Snaha ulehčit přírodě biopalivy u nás dospěla do bodu, kdy hovoříme o žlutém moru na našich polích. V předchozím příspěvku jsem poukazoval na to, že globální poptávka po potravinových komoditách se v budoucnu zdaleka nemusí vyvíjet s takovým boomem, jak se dříve předpokládalo (s odpovídajícím dopadem na některé komoditní i akciové investiční teze). Jak tomu bude u potravinových plodin, které ale nemíří na naše talíře, ale do nádrží našich vozů?
Biopaliva se po roce 2000 se stala hlavním „spotřebitelem“ několika zemědělských plodin. USA, EU a Brazílie je podporovaly jako jednu z cest, jak snížit emise skleníkových plynů a zvýšit energetickou soběstačnost. Tento trend táhl nahoru poptávku po kukuřici a cukrové třtině a také rostlinných olejích. Podle nové studie „Demand for agricultural commodities to grow more slowly in the next decade“ (Koen Deconinck, Hubertus Gay, Holger Matthey) nás ale i zde čeká znatelný posun. Světová produkce etanolu a bionafty je zobrazena v prvním obrázku, a to jak co se týče historie, tak očekávané budoucnosti:
Poptávka po biopalivech je do značné míry ovlivňována rozhodnutím vlád a politiků a z tohoto pohledu jsou u ní predikce složitější. Ovšem ze předpokladu, že nedojde k zásadním změnám v doposud nastaveném směru, by podle oné studie, OECD a FAO mělo v příštím desetiletí dojít k menšímu růstu výroby biopaliv než 20 miliard litrů (tj., ze současných cca 120 miliard litrů ročně na necelých 140 miliard litrů ročně). Během posledních deseti let přitom jejich výroba vzrostla o 70 miliard litrů. U bionafty by pak změna měla být ještě dramatičtější – v podstatě do několika málo let bychom měli dosáhnout saturace.
Ve světové ekonomice by tedy v důsledku uvedeného mělo dojít k zásadním změnám ve velikosti a struktuře poptávky po kukuřici i rostlinných olejích. V posledních deseti letech přitom poptávka po kukuřici vzrostla o 300 milionů tun a více než třetina tohoto zvýšení byla použita právě pro biopaliva. V příštím desetiletí však budou biopaliva jako zdroj růstu poptávky po ní hrát zanedbatelnou roli. Nás ale asi zajímá zejména onen žlutý mor, přinášející vedle plánovaných i řadu nezamýšlených důsledků.
U rostlinných olejů vzrostla celosvětová poptávka v posledních deseti letech o více než 60 milionů tun, přičemž 20 milionů tun pocházelo z oblasti biopaliv. V příštích deseti letech bude podle zmíněné studie příspěvek biopaliv k růstu poptávky ve světě i zde mnohem menší a celkový růst klesne na zhruba 40 milionů tun. Více říká následující graf, který rozděluje růst v absolutní hodnotě v období 2006 – 2016 a očekávaný vývoj v letech 2016 – 2026 na část taženou potravinami a biopalivy. Sdělení je jasné: Potravinová část poněkud klesne a biopaliva ztratí téměř veškerou růstovou relevanci:
Studie poukazuje na to, že globální biopalivový vývoj „maskuje“ rozdílnou situaci v některých regionech a zemích. Například poptávka v USA by měla stagnovat, zatímco poptávka v Brazílii by měla zůstat silná. Nedovedu říci, zda my v delším období půjdeme cestou americkou, či brazilskou. Nicméně globální trend žlutým lánům už tolik nahrávat nebude.