Sinolog Martin Hála, který stojí v čele společností AcaMedia Sinopsis.cz, se na stránkách Politico věnuje tomu, jak roste čínský vliv v našem regionu a jaké jsou zde hlavní cíle čínské politiky. Ta podle jeho názoru využívá nové situace, kdy finanční a uprchlická krize rozdělují EU a ve společnosti se šíří názor, že zatímco Západ upadá, Východ je na vzestupu.
Země východní Evropy se sice osvobodily z okovů Sovětského svazu. Nyní ale podle Hály opět rozdělují Evropu na Západ a Východ, tentokrát pod taktovkou Číny. Jde o vážnou hrozbu pro bezpečnost a prosperitu celého regionu, která podkopává existující spojenectví a míří k oligarchii po vzoru „čínského modelu“, varuje sinolog.
V dubnu roku 2012 vznikla skupina „16 + 1“, která zahrnuje Čínu a 16 postkomunistických zemí ze střední a východní Evropy. Západ této iniciativě nevěnuje moc pozornosti a možné důsledky její existence nechápou plně ani některé země z uskupení. Peking ale tuto iniciativu až donedávna považoval za svůj mistrovský tah, kterým jednak rozdělil Evropu a také se mu podařilo dát dohromady země z EU a země z bývalého Sovětského svazu bez toho, aby proti tomu protestovala Unie či Rusko.
EU nyní řeší zejména migraci a brexit a ruský postoj je ovlivněn hlavně sílící spoluprací mezi ním a Čínou. Zpočátku byl celý koncept „16 + 1“ jen vágní a příslušné dokumenty jsou plné výrazů přátelství, harmonie a strategického partnerství. V poslední době se ale tato iniciativa stává platformou pro budování Nové hedvábné stezky, která je klíčovým projektem čínské zahraniční politiky.
Celý rámec „16 + 1“ nefunguje tak, že by evropské země mohly jednat s Čínou jako jeden celek, ale musí s ní jednat každá zvlášť. Takový systém umožňuje Pekingu obcházet existující aliance a pasovat Čínu do středu dění. Je možné, že při vzniku iniciativy některé země ani nechápaly, do čeho vlastně vstupují. Například český prezident Miloš Zeman nabízel svou zemi jako „nepotopitelnou letadlovou loď“, srbští politici zase hovořili o tom, že jsou nejlepšími žáky v čínské škole a „16 + 1“ bude nakonec transformováno na 15 + 1 + 1. Taková konkurence mezi členy uskupení je dána tím, jak byla nastavena jeho struktura. Tedy centrální rolí Číny a tím, že sekretariát a administrativa fungují v Pekingu a evropské země se stávají jen pasivními příjemci politiky Pekingu, tvrdí Hála.
Popsané nastavení vede i k tomu, že některé země se záměrně vzdalují svým stávajícím spojencům a přibližují se Číně. Například prezident Zeman v roce 2016 hovořil o tom, že Česká republika, která je členem NATO a EU, byla směrem k Bruselu a Washingtonu příliš submisivní. Nové partnerství s Čínou mělo být podle něj známkou naší plné nezávislosti. Významným prvkem celé spolupráce přitom měly být čínské investice, ovšem zatím se ukazuje, že ty jsou v regionu stále zanedbatelné jak ve srovnání s investicemi stávajících spojenců, tak ve srovnání s čínskými investicemi na Západ.
Čínský přístup vede podle Hály k obcházení transparentních pravidel, k jednáním za zavřenými dveřmi a ke zpolitizování ekonomických aktivit. Ukazuje se to například v Maďarsku, ale i u nás. Čína prý údajně požadovala, aby dostala zakázku na stavbu nové jaderné elektrárny v Dukovanech, a to bez tendru. „16 + 1“ se podle sinologa sice tváří tak, že z něj budou těžit všichni, ale evropští členové této iniciativy si nakonec budou muset vybrat, zda chtějí demokratický kapitalismus či kapitalismus státní, ve kterém mají rozhodující slovo oligarchové.
Zdroj: Politico