Nikdy dříve nepracoval americký prezident tak tvrdě na tom, aby svou zemi izoloval od jejích spojenců. Summit skupiny G7, který začíná dnes v Quebecu, bude svědkem jednotné opozice Kanady, Francie, Itálie, Japonska, Německa a Velké Británie vůči protekcionistické obchodní politice Donalda Trumpa. Zavedení cel na ocel a hliník, stejně jako následná protiopatření zemí „G6“, je však pouhou špičkou ledovce, problémy světových státníků pramení z principiálního nesouhlasu amerického prezidenta s multilaterálním uspořádáním světa.
O správnosti Trumpova přístupu je možné pochybovat. Globální systém založený na spolupráci spojenců, do velké míry vytvarovaný předchozími americkými prezidenty, sloužil americkým zájmům velmi dobře a postavil USA do pozice světového lídra, která je s Trumpovým unilateralismem neslučitelná. Zároveň zbytečné „rodinné hádky“, jak roztržku ohledně cel označil hlavní ekonomický poradce Bílého domu Larry Kudlow, rozptylují země od spolupráce na společném postupu ohledně Severní Koreje, Ruska, Číny, migrace nebo napětí na rozvojových trzích. Nejpalčivější otázkou nadcházejícího summitu tak bude, jak si poradit s prezidentem, pro kterého spolupráce se spojenci velkou hodnotu nemá.
Země improvizované skupiny G6 budou muset postupovat opatrně. Příliš veřejné vyčinění by se pravděpodobně vymstilo. Nejenže by Trump výtky ostatních pravděpodobně nevzal příliš dobře, ale především by to pouze podnítilo jeho zastánce k větší podpoře stávající politiky Bílého domu.
To stejné platí o přehnaných obchodních protiopatřeních. Menší, uměřená cla, jak již byla ohlášena, jsou politickou nutností nejen pro Evropu, ale i pro ostatní cílové země Trumpových kroků. Vlády těchto zemí nemohou před Trumpovou agresivní politikou kapitulovat, zároveň by však úmyslná eskalace konfliktu žádnou ekonomickou výhodu nepřinesla.
Na veřejnosti by tak vlády ekonomicky nejvyspělejších zemí (spolu s EU) měly Trumpovi umožnit co možná nejjednodušší ústup se ctí. Za zavřenými dveřmi by naopak měly svůj tlak zvýšit skrze koordinovaný postup při vytváření odpovědi na aktuální protekcionistickou vlnu a skrze viditelné odhodlání hromadně oplatit jakékoliv příští obchodní omezení stejnou mincí. Trumpův plán je rozdělit svět bilaterálními dohodami a využít ekonomickou převahu USA v každém tomto vztahu k získání výhod. Země G6 by ve svém zájmu měly tuto politiku „rozděl a panuj“ co nejjednoznačněji odmítnout.
Důležitým faktorem, který hraje G6 do karet, je čas. Opozice podniků a spotřebitelů proti zavedeným clům bude pravděpodobně sílit s tím, jak se začne projevovat jejich vliv na domácím americkém trhu. Pokud Trump vytrvá, zvýší jeho zásahy do mezinárodního obchodu v prvním kroku koncové ceny pro americké zákazníky a naruší podnikání mezinárodně integrovaných amerických společností. Druhotným dopadem pak bude zpomalení růstu ekonomiky a zaměstnanosti. Čím více Američanů si v průběhu času bude toto nebezpečí nejen uvědomovat, ale také ho pociťovat, tím více poroste tlak v této otázce doposud nepříliš činného kongresu Trumpovu zahraniční a obchodní politiku usměrňovat.
Zdroj: Bloomberg