Monetarista David Beckworth poukazuje na novou analýzu, která se zaměřuje na monetární politiku v Austrálii a na to, zda není čas opustit systém cílení inflace. Studie dochází k závěru, že cílení inflace fungovalo v australské ekonomice posledních 25 let dobře. Nicméně v budoucnu mohou podle ní přijít negativní ekonomické šoky, na které by mohlo být lepší reagovat způsobem založeným na cílení nominálních příjmů. Takový posun by mohl znamenat „evoluční změnu v australské monetární politice“.
„Jinak řečeno, tato analýza tvrdí, že cílení inflace je režimem, který už má nejlepší časy za sebou. Já s tím úplně souhlasím. Pozoruhodné ovšem je, že tento argument zaznívá v Austrálii, jejíž ekonomika má za sebou neuvěřitelných 27 let expanze. Částečně jde o výsledek práce Reserve Bank of Australia (RBA), která dokázala úspěšně zvládnout řadu šoků, včetně prasknutí obrovské internetové bubliny, hypotéční krize, komoditního kolapsu a opakovaných obav z vývoje v čínské ekonomice. V Austrálii si naposledy prošli recesí na počátku devadesátých let,“ píše Beckworth.
Ekonom dodává, že „pokud měla nějaká země v letech 2008 a 2009 projít rozvahovou recesí, měla to být právě Austrálie“. Ta si totiž prošla boomem trhu nemovitostí, prudkým zvýšením zadlužení domácností, který předčil vývoj ve Spojených státech. K tomu se pak přidal negativní komoditní šok. Žádná velká recese ale v Austrálii nepřišla. Důvod byl prostý: RBA nikdy nenarazila na nulovou hranici sazeb a udržovala růst nominálních příjmů na trendu. V ekonomice se tedy nevytvořil takový negativní tlak na dlužníky a nominální produkt na rozdíl od USA či eurozóny udržoval trendový růst.
Proč by se nyní měl oficiální cíl RBA měnit, když doposud cílení inflace fungovalo v podstatě stejně jako cílení nominálních příjmů? Podle zmíněné studie hrozí v budoucnu tři systematické posuny: Klimatické změny, příchod další průmyslové revoluce spojený s adopcí nových technologií a také růst významu rozvíjejících se ekonomik v ekonomice globální. Podle autorů studie je pak explicitní cílení nominálního HDP v této situaci lepší. „S tím úplně souhlasím. A dodal bych ještě jeden důvod. V poslední době se nominální produkt přece jen trochu vzdaluje od trendu a cílení inflace tak přestává v tomto smyslu fungovat,“ dodává Beckworth.
„Nový Zéland byl první zemí na světě, která začala pracovat s cílením inflace. Na počátku devadesátých let šlo o extravagantní krok. Možná, že i nyní je třeba, aby k novému systému opět nejdřív přešla nějaká menší ekonomika předtím, než se stejným směrem vydají ty velké. Doufejme, že RBA to učiní,“ uzavírá ekonom.
Zdroj: MacroMarketMusing