Mezi akcie sektoru spotřebního zboží, které by podle Jefferies měly těžit ze spotřebního boomu v USA, se dostala i „luxusní“ . Ta až do května letošního roku nepatřila zrovna mezi oblíbence trhu, ale vše změnil právě tento měsíc, kdy akcie prudce posílila. Jak na tom je titul nyní?
Čtenáře asi nepřekvapí, že ono prudké květnové posílení bylo způsobeno zveřejněnými čtvrtletními výsledky, novým výhledem a v neposlední řadě ohlášením mohutného odkupového programu ve výši 1 miliardy dolarů. Jsou odkupy v případě této společnosti namístě jako způsob vrácení nadbytečné hotovosti akcionářům? Či jde o pokus o finanční inženýrství, které na čas „nadopuje“ cenu akcie, ale vyčerpáním rozvahy vytvoří problémy do budoucna? V tomto případě je správně „a“. Firma měla totiž v posledním čtvrtletí téměř 900 milionů dolarů hotovosti, zhruba nulové čisté dluhy a hlavně ročně vydělá mnoho stovek milionů dolarů. Čímž se dostávám k pár základním číslům:
Tiffany není žádnou růstovou raketou, v roce 2014 generovala tržby ve výši 4 miliard dolarů, v roce 2018 4,17 miliard dolarů. Provozní marže jsou pod určitým tlakem, ale provozní tok hotovosti v posledních letech prudce roste. A to samé platí o volném toku hotovosti, který se v roce 2018 vyšplhal na 693 milionů dolarů (poslední řádek tabulky).
Zdroj: Morningstar
Kapitalizace dosahuje 15,6 miliardy dolarů. Pokud bychom předpokládali, že firma bude dál generovat to, co v roce 2018 (tj., že jí po investicích zbude oněch 692 milionů dolarů), hodnota takového toku hotovosti dosahuje 5,6 miliardy dolarů. Můžeme to vnímat tak, že současná schopnost generovat hotovost pokrývá jen asi třetinu kapitalizace, zbytek stojí na očekávaném růstu. Ten by konkrétně podle mých výpočtů musel dosahovat necelých 8 % odsud až na věčnost. Což se s ohledem na dosavadní (ne)růst tržeb (tedy položku z dlouhodobého hlediska rozhodující), zdá být jako hodně vysoko položená laťka.
Tento optimismus bezesporu pramení i z onoho výhledu zmíněného v úvodu. Firma totiž nyní tvrdí, že tržby by letos měly růst „vyšším jednociferným tempem“. Což by mohla být definice 8 – 9 %. Otázkou ovšem stále je, zda je možno takové tempo udržet hodně dlouhodobě. Zde se přesouváme do úvah, kde na jednu stranu vah položíme sílu značky, či boom poptávky po luxusu v rozvíjejících se zemí a zejména Číně, ale na stranu druhou třeba to, že mladší generace na Západě nemusí být tak nadšená do tohoto typu produktů, jako generace předchozí.
Bain & Company v analýze z června letošního roku odhaduje, že letošní trh luxusního zboží poroste globálně o 6 – 8 % a to zejména díky Číně (čekávaný 20 – 22 % růst). Krátkodobě to tedy vypadá, že by se skutečně mohla svézt na současné globální a americké vlně, jak vlastně naznačuje i Jefferies. Obávám se ale, že nejde o akcii, která by měla nějaký bezpečný valuační polštář. Ovšem takové se dnes nehledají jednoduše.