Podle vývoje hlavních ekonomických indikátorů se americké ekonomice vede dobře. Podle známého ekonoma Roberta Shillera by ale bylo chybou vnímat současný vývoj jako výsledek politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho lidé sice tvrdí, že k ekonomickému růstu přispělo zejména snížení daní a omezení imigrace a regulace, které zvyšují důvěru v ekonomice a následně táhnou hospodářství nahoru. Shiller ale na stránkách The píše, že takový pohled pramení z „nepochopení toho, jak moderní ekonomika funguje“.
Po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem se celá řada ekonomických indikátorů bezesporu vyvíjí pozitivním způsobem, akciový trh si připisuje více než 30 %, ceny rodinných domů vzrostly o 10 % a ve druhém čtvrtletí letošního roku rostl hrubý domácí produkt o 4,1 %. Nezaměstnanost se v květnu snížila na 3,8 %, což je úroveň, které bylo naposledy dosaženo v roce 1969. Shiller ovšem tvrdí, že u akciového trhu je těžké říci, jaké konkrétní faktory vedou k růstu či poklesu cen a to samé platí i pro zmíněné období. Růst HDP o 4,1 % podle něj není ničím neobvyklým a takového nebo dokonce vyššího růstu bylo od roku 1947 dosaženo ve 101 čtvrtletích.
Nejrychlejšího čtvrtletního růstu bylo dosaženo na konci roku 1950, když byl prezidentem Truman. Tehdy se produkt zvýšil o 13,4 %. Shiller ovšem tvrdí, že dodnes nejme pořádně schopni vysvětlit, proč si ekonomika tehdy vedla tak mimořádně dobře, ale „téměř určitě to nebylo kouzlem prezidenta“. Proč? Například David McCullough o něm ve své knize „Truman“ hovoří jako o muži, který po nikom nechtěl, aby s ní jednal jako s géniem, a doslova nikdo s ním také tak nejednal.
„Víme jistě, že snížení daní tehdy ekonomice nepomohlo, protože daně z příjmů fyzických osob v té době mírně vzrostly. Nepomohly ani vládní výdaje, protože ty se stále nacházely blízko poválečného dna. Příčinou růstu nebyly ani ochranářské tarify, protože ty byly v tu doby snižovány. Ve skutečnosti je možné, že příčinou nebyly žádné dobré zprávy, ale zprávy špatné. Sověti totiž na konci srpna 1949 nechali vybuchnout svou první atomovou bombu a tím ukončili krátce trvající americký jaderný monopol,“ píše Shiller.
Podle ekonoma se následně v USA zvedla vlna zájmu o nákup nemovitostí na předměstích či venkově, protože lidé se báli jaderného útoku na centra velkých měst. A tato vlna přispěla k nejsilnějšímu stavebnímu boomu od roku 1929, který již celé roky táhl obecný nedostatek bydlení. The v červnu 1950 psaly o tom, jak mnoho Američanů se domnívá, že svět je na pokraji třetí světové války. Výsledkem byly „nákupy ze strachu“, kdy lidé kupovali vše, o čem se domnívali, že se v případě vojenského konfliktu stane nedostatkovým zbožím.
Shiller tedy tvrdí, že rok 1950 byl rokem mimořádného ekonomického růstu, ale o dobrý rok nešlo. A uvažuje o tom, zda se mu rok 2018 nemůže v tomto smyslu podobat, protože i dnes se šíří řada obav. „Zdá se pravděpodobné, že lidé v mnoha zemích nakupují více sóji, oceli a dalších komodit, protože se bojí budoucích vládních intervencí ve formě obchodní války,“ píše ekonom. Podobně se podle něj chovají spotřebitelé. Na ty zase mohou doléhat obavy z rostoucích sazeb a zdražujících hypoték. A každopádně bychom měli být opatrní při interpretaci toho, co nyní táhne ekonomiku nahoru a jak moc k tomu přispívá politika amerického prezidenta, nabádá Shiller.
Zdroj: The New York Times