ČR se v polovině roku zařadila mezi nejlépe hospodařící země EU. S přebytkem veřejných rozpočtů odpovídají 1,5 % HDP a šestým nejnižším dluhem v Unii tak opět patří mezi premianty. Jde samozřejmě o výsledky bez dalších podrobností, avšak lze předpokládat, že se na nich podílel jak solidní ekonomický růst podporující výběr daní (tedy především těch příjmových), tak ještě nepříliš silná investiční aktivita veřejného sektoru. Ostatně leccos už napovídá vývoj státního rozpočtu, kde stále zaostává čerpání přidělených peněz na výstavbu dopravní infrastruktury. A právě tyto „úspory“ pak mohou spolu s penězi z EU letos zafungovat jako jeden z hlavních důvodů, proč rozpočet dopadne výrazně lépe, než naznačoval původně schválený plán. Výsledek státního rozpočtu se bude pravděpodobně blížit nule místo původně schváleného padesátimiliardového deficitu a celé veřejné finance pak mohou znovu vykázat v evropském měřítku nepříliš obvyklé kladné saldo.
A s deficitem počítá i návrh rozpočtu na příští rok. Tentokrát má jít „jen“ o čtyřicet miliard, k nimž přispěje především výrazný nárůst výdajů na penze a další navyšování platů ve veřejném sektoru. Menší část z navýšených výdajů má jít rovněž na investice, nicméně je otázkou, zda se je podaří realizovat. Investiční aktivita veřejného sektoru se sice už odrazila ode dna, avšak poté co narážela na bariéry v podobě nepřipravenosti staveb, může narazit na nedostatek zaměstnanců ve stavebnictví. Problémem pak nemusí být ani peníze ani projekty, ale možnosti jejich vlastní realizace. I proto může být výsledek rozpočtů (i výše dluhů) v příštím roce opět nižší, než se původně očekávalo.
Finanční trhy nejspíše diskuse kolem státních financí na příští rok nechají chladnými, zvlášť když rozpočet s největší pravděpodobností časem projde parlamentem a ČR nebude čelit riziku rozpočtového provizória. Krátkodobě může vše nakonec vypadat docela dobře, i když na druhý pohled se toho moc nezmění ve skrytých negativních trendech českých veřejných financí, které vyplývají především z problému stárnutí populace. A nejde jen o důchody, na něž už od roku 2000 stát vynaložil o 390 mld. více, než vybral na sociálním pojištění, ale i o budoucí financování systému zdravotnictví.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruně se včera dostalo podpory ze strany viceguvernéra ČNB a vrátila se zpět pod hranici 25,80 EUR/CZK. Je vidět, že česká měna slyší na slova o potřebě vyšších úrokových sazeb, avšak stále jde jen o drobný posun, který korunu k hodnotě prognózované centrální bankou příliš neposunul. A je vlastně otázkou, zda by čtvrt procentní zvýšení sazeb, o němž budou bankéři příští týden hlasovat, mohlo tento úkol vůbec splnit. Centrální bankéři mají jeden poslední den na veřejné komentáře, které by trh „navnadily“. Prozatím byl slyšet jen jeden hlas o opatrnějším a jeden o aktivnějším postupu.
Zahraniční forex
Eurodolaru se nedaří, a to přesto, že si prezident D. Trump opět vyšlápl na Fed, resp. na jeho šéfa J. Powella, který podle amerického prezidenta měl být mužem nízkých úrokových sazeb a ukazuje se, že není. Fed je nicméně nezávislý a jeho šéf byl jmenován na čtyři roky, takže D. Trump se s neposlušným centrálním bankéřem bude moci vypořádat až ve druhém volebním období - pokud na něj dojde.
Eurodolar má však problém vinou Itálie. Včera bruselská Evropská komise odmítla připravovaný rozpočet na rok 2019 a dala Římu tři týdny na to, aby předložil “nový”. Vedení italské vlády reagovalo odmítavě, takže v eurozóně bude i v dalších týdnech panovat období nejistoty, a tím i nízkých úrokových sazeb, které nedovolí zpevnit. Uvidíme co ke kauze Brusel - Řím řekne zítra prezident ECB, který je shodou okolností Ital.
Ropa
Ropa Brent včera zažila nejprudší pokles od července, když se její cena propadla o více než 4 % až hluboko pod 77 USD/barel. Ropa opětovně reaguje na výprodeje na akciových trzích, vážněji však trh začíná brát také ujištění Saúdské Arábie o dodatečných dodávkách ropy ve světle íránských sankcí. Ty nyní stále představují klíčový cenově pozitivní faktor, nicméně si již zdaleka neužívají výhradní pozornosti, jako tomu bylo ještě před několika týdny, když trh fungoval v býčím módu. V neposlední řadě pak medvědí náladu podpořila včerejší čísla API, která naznačila vysoký nárůst zásob (+10 mil. barelů). Pokud by se tomuto číslu přiblížila i dnes EIA, pak by měla ropa zaděláno na další problémy.