očekává, že zlato se bude za 12 měsíců pohybovat na 1425 dolarech. Příčinou má být „prudké zhoršení rizik a sentimentu dané oslabením makroekonomických dat a výhledu“. Obecně tak podle banky poroste popularita defenzivních aktiv, ke které ještě přispějí geopolitické tenze. A podobně by podle banky měl na zlato působit i posun v uvažování Fedu, který nyní naznačuje, že by si mohl dát pauzu s dalším zvedáním sazeb. Dovolte mi dodat pár poznámek.
Investice do zlata bývají obvykle založeny na dvou pilířích: Tento kov má sloužit jako zajištění proti vysoké inflaci a/nebo vážným ekonomickým, či celospolečenským problémům. Důležité je si ale uvědomit, že tyto dva faktory mohou jít lehce proti sobě – pokud jeden nabírá na síle, druhý je naopak tlumen. Stejným směrem působí vlastně pouze při hyperinflaci – zde zlato „těží“ přímo z prudkého růstu cen (lidé chtějí namísto peněžních papírků něco hmatatelného), i z chaosu, který hyperinflace vyvolává. Jenže chaos může pramenit i z pravého opaku hyperinflace – z deflačního ekonomického útlumu.
Pokud tedy nyní uvažujeme tak, že situace ve světě se zhoršuje a je načase obrátit se k defenzivnímu zlatu, neměli bychom zapomínat, že toto zhoršení je deflačního rázu (zhoršení ekonomických dat…). Tj., posouváme se zpět k deflační hrozbě. Zlato by tak mělo těžit z rostoucí pravděpodobnosti vážných problémů, které by ale musely na plné ospravedlnění zlaté teze nakonec vyústit v úplný kolaps systémů a návrat do středověku. Pak mají ale zase smysl pouze investice do fyzického zlata, nějaká zlatá ETF by moc nepomohla.
GS hovoří i o posunu v uvažování Fedu – myslí se tím menší sklon k utahování. Ten by sice mohl nahrávat vyšší inflaci (tj., být pro zlato pozitivní), ale zároveň zase redukuje výše uvedenou hrozbu deflačního chaosu. Celkově tak (zas a znovu) vidíme, že zlato je aktivem sebenaplňujících se proroctví, kde si trh vždy vybere nějakou tezi a té se drží bez ohledu na to, zda ve svém jádru dává velký smysl, či ne. Extrémním příkladem byly dlouhé pokrizové roky, kdy se dalo hovořit až o zlatém fanatismu. Ten byl podobně jako mnoho dalších druhů fanatismu založen na vtíravých polopravdách (v čemž je to největší nebezpečí). Konkrétně na značně selektivním pohledu do minulosti a mylném předpokladu, že pokud je v ekonomice více peněz, automaticky se zvedá inflace (tj., je konstantní rychlost obratu peněz a multiplikace). Takže jsme si opět „odlili sochu býčka a klaněli se mu…“
Jak se bude dál vyvíjet cena zlata nevím, je možné, že sebenaplňující se proroctví je zase vezme na hezký výlet tím, či oním směrem. Nikomu bych ale nedoporučoval, aby ho v portfoliu držel větší než malé množství (v jakýchkoliv dávkách). Již před několika měsíci jsem pak pro zajímavost poukazoval na to, že na zlatu se vytvořila zajímavá nesrovnalost a od té doby stále přetrvává, Je zřejmá z prvního z následujících grafů (ten druhý mimo jiné ukazuje, jak vratké je tvrzení o tom, že zlato je dobře fungujícím zajištěním proti inflaci – viz vývoj jeho reálné ceny). První graf konkrétně porovnává cenu zlata s reálnými výnosy (obrácené měřítko). V roce 2018 se od sebe pozoruhodně utrhly a mezera se stále moc nezavírá. To mi naznačuje, že trhy dávají stále větší váhu možnosti nějakého chaosu (jinak by cena zlata byla znatelně níže). Ale to na mém postoji „ne více než malé množství“ a hlavně „žádný opětovný fanatismus“ nic nemění.
