Ve světě…
Obchodní tenze a další zisky: Renaissance Macro Research podle CNBC tvrdí, že index S&P 500 ztrácí od ledna minulého roku kvůli obchodním tenzím asi 11 %. Jinak řečeno, pokud by se neobjevovaly v médiích všechny zprávy z obchodní fronty, akcie by nyní měly být o 11 % výše. Renaissance se proto domnívá, že pokud bude nakonec úspěšně uzavřena nová obchodní dohoda mezi USA a Čínou, akcie mají další prostor pro růst. I přesto, že jejich letošní zisky jsou do značné míry připisovány právě nadějím na úspěšná jednání mezi oběma zeměmi. Trh tedy podle investiční společnosti ještě do svých cen takový scénář plně nepromítl.
Ekonomové čelí nečekanému zájmu: Harvard Business Reviev tvrdí, že ekonomové čelí vzrůstajícímu zájmu o své služby od nečekaného zákazníka – technologických společností. „Během jedné diskuse nám provozní ředitel multimiliardové technologické společnosti sdělil, že má zájem o vybudování mezinárodního týmu ekonomů. Už s nimi spolupracoval dříve a výsledky této spolupráce jej nadchly“, píše HBR. A dodává, že nejde o ojedinělý případ, protože „ekonomové začínají hrát v technologickém sektoru stále větší roli“.
Příkladem může být společnost , která „najmula více než 150 PhD ekonomů, včetně jednoho profesora ekonomie“. Ti mají podle firmy pracoval na různých úkolech a projektech v celé společnosti, včetně odhadů poptávky po jejích produktech. Podobnou cestou se podle HBR vydal Google, , či a stranou nezůstává ani Airbnb a Uber. I tyto společnosti totiž už vybudovaly „velké týmy PhD ekonomů“.
Jak mohou ekonomové v této oblasti přispět svou troškou do mlýna? HBR poukazuje na to, že jejich profese „strávila celá desetiletí vytvářením nástrojů a technik, které pomáhají pochopit, které korelace znamenají i kauzalitu a které ne. Takže Uberu mohou například pomoci zjistit, zda Uber Express Pool rozšiřuje celkovou klientskou bázi firmy, či zda jen přetahuje existující klienty od jiných produktů. Mohou také určit, zda někteří klienti Airbnb nejsou odmítáni na základě své rasy, či zda by měla mít reklamy na Googlu. V neposlední řadě mohou ekonomové pomoci s chápáním fungování jednotlivých trhů, či při nastavení cen, které maximalizují zisky firem, jako je , tvrdí HBR.
Google dobrý, ale na Domino nemá: Investiční společnost Bespoke přináší v jedné ze svých posledních analýz zajímavé srovnání výkonu společností Alphabet a Domino’s Pizza od roku 2004, kdy vstoupily na trh. Zisky obou jsou vysoké, ale Domino s 3604 % návratností nad Alphabetem s 2490% návratností jasně vítězí. I když během prvních deseti let byla situace obrácená a Dominu pak pomohly zejména poslední dva roky (přestože akcie nyní prudce oslabily kvůli zklamání z výhledu). Bespoke tento celkový úspěch připisuje i „dosti konzistentní výplatě dividend“.
Kvalita silnou stránkou Tesly není: CNBC informuje o negativní reakci akcií společnosti na Consumer Reports, kde se hovoří o nespolehlivosti Modelu 3. sice uvedla, že většina problémů již byla odstraněna, ale investoři očividně neberou podobná varování na lehkou váhu. Consumer Reports píše, že se problémy týkají zejména elektroniky, ale třeba i skel vozu. Podle CNBC se ohledně kvality Modelu 3 vyjadřují negativně i analytici. Následující graf srovnává skóre Consumer Reports u jednotlivých značek:
Děti bez doktora: Z nových dat eurostatu jsme tento týden vybrali srovnání evropských zemí podle toho, jaká část dětské populace nemá přístup k potřebné zdravotní péči. Podle následujícího grafu takové děti neexistují v Rakousku a v podstatě i Německu, minimální je jejich podíl v zemích jako Maďarsko, Španělsko, či Chorvatsko. V celé EU dosahuje jejich poměr 1,8 %, nejhůře je na tom Belgie s 8,7 % a vysoké hodnoty najdeme podle eurostatu i v zemích jako Rumunsku, ale i Švédsko. Česká republika si v tomto srovnání nevede zrovna nejlépe, protože je vysoko nad průměrem EU a nemůže se vůbec srovnávat třeba s takovým Slovenskem:
… a u nás doma
Na živnostníky jsme zapomněli: Ihned.cz tento týden píše, že po sněmu ANO 2011 „sesumíroval jeho předseda Andrej Babiš nové směřování hnutí v komentáři pro Lidové noviny“ v textu Na živnostníky jsme zapomněli. To se prý změní a článek obsahuje výčet opatření na podporu drobných podnikatelů, kterým premiér prý plánuje dát maximální prioritu.
HK ČR iniciativu podle ihned.cz vítá - ředitel jejího odboru legislativy, práva a analýz Ladislav Minčič dokonce říká, že hnutí ANO se v mnoha ohledech inspiruje právě nápady komory. Premiér chce „podporovat rodinné firmy, zavést paušální poplatek, speciální úvěry a záruky, maximálně pět kontrol ročně, zamezit zdvojenému poskytování informací, zavádět změny jen dvakrát ročně“. Minčič uvedl, že „kdyby se v letošním roce aspoň jedna z těch věcí udělala, už to by bylo dobré. Kdyby se udělaly dvě, bylo by to úplně skvělé“. V to, že by se toho letos udělalo víc, se mu „snad ani nechce doufat“.
Více daní, více odměn: Ihned.cz také tento týden píše, že „berní úředníci dostávali slíbené prémie za doměřenou daň, jejich nestrannost to neovlivnilo - tak zní závěr šetření finanční správy“. Ta podle serveru prověřila tři roky trvající praxi, kdy kontroloři dostávali desetitisícové prémie za to, že firmě neuznali daňové zvýhodnění na vývoj a výzkum. Jak finanční správa, tak ministerstvo financí nejprve uvedenou praxi popíraly. Teď GFŘ ve zprávě pro rozpočtový výbor sněmovny otočilo a uznává, že není správná. „Jako nevhodnou lze hodnotit především zvolenou metodu vymezující podmínky pro vznik odměny,“ stojí v dokumentu adresovaném poslancům.
Sucho menší, ale stále velké: „Vodní poměry se ve svrchních vrstvách půdy v posledních týdnech značně zlepšily a ornice začíná být nasycena vodou, ale zdaleka ne všude. V hlubších horizontech je nasycení vodou nižší a horší situace je u podzemních vod, kde sucho na většině území přetrvává, byť se proti podzimu zmírnilo. Studny tak na řadě míst stále zůstávají téměř prázdné“, píše v pátek seznam.cz.
„Aktuálně stále 39 procent vrtů vykazuje stav silného či mimořádného sucha,“ potvrdil uvedl Jan Daňhelka, ředitel pro hydrologii z Českého hydrometeorologického ústavu. Vodní nádrže a rybníky se však už začínají zvolna plnit povrchovou vodou. „Většina přehrad v Povodí Vltavy byla minulý týden naplněná na více než osmdesát procent své kapacity. Například Lipno bylo naplněno na 88 procent, Slapy na 87 procent, Švihov na Želivce na 81 procent, Římov z 94 procent, Orlík ze 79 procent a Hracholusky z 54 procent“, píše seznam.cz