ČR se i v posledním čtvrtletí loňského roku mohla pochlubit relativně největší nabídkou volných pracovních míst ze všech zemí EU. Míra volných pracovních míst byla ve srovnání s eurozónou více než dvojnásobná, když počet volných pracovních míst k celkové pracovní síle dosáhl šesti procent. Pro srovnání země na stříbrné a bronzové pozici (Belgie a Německo) za ČR téměř o polovinu zaostaly.
Tato čísla jen znovu potvrdila, že napětí na českém trhu práce bylo z tohoto pohledu největší právě u nás, což dále potvrdily i výsledky za jednotlivá odvětví. Stačí se podívat na průmysl a stavebnictví (6,5 %) nebo na některé služby, kde míra volných míst dosáhla až 8,5 %. Výsledkem takového přetlaku pak už mohl být jen další pokles nezaměstnanosti na nejnižší úroveň v historii i za celou Unii a samozřejmě i zrychlování tzv. mzdové inflace. Přesto, jak ukázaly výsledky mezd za poslední kvartál roku, nebyla až taková, jak předpokládala centrální banka, která si právě od mezd stále „slibuje“ zvyšování inflačních tlaků a považuje je tak vlastně nepřímo i za jeden z důvodů ke zvyšování úrokových sazeb. Jak ukázaly mzdové statistiky za poslední kvartál, tak mzdová inflace navzdory napětí na trhu práce zvolnila, a to nejenom v důsledku zpomalení tempa mezd v odvětvích ovládaných veřejným sektorem, ale i sektorem ryze privátním.
Přetlak na trhu práce nicméně přetrval i v prvních dvou měsících letošního roku. Míra nezaměstnanosti byla v meziročním srovnání výrazně nižší a volných míst bylo naopak výrazně více a na jednoho nezaměstnaného už připadalo více než jedno volné místo. Přesto je vidět, že napětí na trhu práce se už dále zřejmě nezvyšuje. Alespoň to napovídají sezónně očištěná čísla, a to jak u nezaměstnanosti, která vlastně už ani nemá kam klesat, tak především u volných pracovních míst. A to je docela velká změna, byť vůči kvalitě těchto dat můžeme mít lecjaké výhrady. Jsou stále docela dobrým lakmusovým papírkem stavu ekonomiky a na rozdíl od ostatních ukazatelů, jsou k dispozici v podstatě kontinuálně. Naznačují minimálně to, že vzedmutí ekonomiky v závěru loňského roku, bylo spíše překvapivou výjimkou, než novým trendem, s nímž počítá prognóza ČNB. Nakonec to, že ekonomika zpomaluje lze vyčíst i z lednových dat průmyslu, statistik nových zakázek a vlastně i z nepříliš povzbudivého výběru některých daní v prvních dvou měsících roku. Nebylo by to až tak překvapivé s ohledem na vývoj a výhled u našich hlavních obchodních partnerů.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna včera podobně jako ostatní měny v regionu posilovala a znovu se přiblížila úrovni prognózované centrální bankou pro první kvartál letošního roku. To by týden před zasedáním bankovní rady mohlo centrální banku celkem těšit, když vezmeme v úvahu, jak vážně ČNB devizový kurz při svém rozhodování bere. Právě tento návrat na trajektorii centrální banky by mohl tentokrát posloužit jako argument pro ponechání úrokových sazeb beze změn, byť část trhu na růst sazeb zřejmě sází už nyní. Přetrvávající zahraniční rizika a nejistoty spolu s měnícím se domácím „příběhem“ by však mohly i tentokrát ČNB od rychlé akce odradit. Moc nenapovídá ani mlčení centrálních bankéřů, kterým zbývají už jen dva dny na případné ovlivnění nálady na trhu.
Dluhopisový trh čeká další nabídka nových papírů. MF by v průběhu dubna chtěl získat dalších 22,5 mld. korun a znovu otestuje i poptávku po eurobondech. I tentokrát má jít jen o 100 mil. EUR, které by mohly naznačit, zda je o tyto papíry dostatečný zájem. Vedle toho MF připravilo další nabídku bondů pro drobné investory.
Zahraniční forex
Libra zaujala vyčkávací pozici před čtvrtečním summitem EU, který má být opět primárně o brexitu. Libru přitom prozatím příliš nerozhodilo ani to, že šéf britského parlamentu vyhlásil, že dolní komora nemůže podle precedentu z roku 1604 znovu (již potřetí) hlasovat o stejné brexitové dohodě s EU. Čeká se tedy na čtvrtek, přičemž pozorovatelé brexitové ságy naznačují, že včerejší rozhodnutí nahrává spíše scénáři delšího odkladu brexitu.
Ve vyčkávací pozici je také eurodolar, a to před zítřejším zasedáním Fedu. Dolarové úrokové sazby nicméně klesají - zřejmě v očekávání toho, že Fed se bude chtít rychle rozloučit s procesem utahování měnové politiky. Takové zprávy jsou podle nás trochu předčasné.
Ropa
Ropa Brent zůstává na dohled hranice 68 USD/barel, kde vstřebává zrušení dubnového zasedání kartelu OPEC, který by tak měl jednat nejdříve v červnu. Dle komentářů jednotlivých představitelů kartelu totiž producentské státy potřebují více času na vyhodnocení dopadů těžebních škrtů na ropný trh. Bezpochyby pak chce kartel také vyčkat, do jaké míry (a jestli vůbec) nakonec USA v dubnu zpřísní sankční režim vůči Íránu. V neposlední řadě pak toto rozhodnutí potvrzuje, že kartel je spokojený s aktuálním cenovým vývojem, a proto není důvod k mimořádnému jednání.