Podle posledních projekcí Mezinárodního měnového fondu by globální ekonomika měla letos růst o 3,3 %. V roce 2018 přitom rostla o 3,6 %. Ekonomové Hites Ahir, Nicholas Bloom a Davide Furceri na stránkách VoxEU tvrdí, že zpomalení tempa růstu je částečně dáno zvyšující se nejistotou, a to v mnoha částech světa. Negativně působí i obchodní tenze mezi USA a Čínou, potřeba utahování úvěrového trhu v Číně, problémy v zemích, jako je Turecko a Argentina, a problémy automobilového sektoru v Německu dané přechodem na nové emisní normy.
Ekonomové prezentují následující graf s vývojem indexu nejistoty ve světové ekonomice (World Uncertainty Index, WUI). Vyznačeny jsou v něm i klíčové okamžiky růstu nejistoty. V současné době jsou vysoké hodnoty indexu dány zejména nejistotou týkající se brexitu a americké obchodní politiky:
Nejistota nyní roste ve všech částech světa a má vážné důsledky pro ekonomiku. Dochází například k tomu, že firmy čelící vysoké nejistotě omezují své investice a posouvají důležité projekty do budoucna. Činí tak proto, že již rozjeté projekty je nákladné zastavit a ve světle nejistoty je proto lepší čekat, jak se situace nakonec vyvine. Nejistota se však promítá i do nákladu financování, a to u firem i domácností.
Ahir a jeho kolegové tvrdí, že růst nejistoty, ke kterému došlo v prvním čtvrtletí, je schopen snížit tempo globálního růstu až o 0,5 procentního bodu. Tento efekt ale není stejně silný v celém světovém hospodářství. Silněji se projeví v zemích, kde je horší dostupnost financí. Ekonomové také tvrdí, že svůj význam hraje rovněž to, jak je v dané zemi silná vláda práva. V zemích, které jsou na tom v tomto ohledu hůře, je efekt růstu globální nejistoty větší než tam, kde je vláda práva nadstandardní.
Zdroj: VoxEU