Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa dovedl tento měsíc svůj vládnoucí africký národní kongres (ANC) k pohodlnému vítězství v parlamentních volbách. Nastartovat ekonomické oživení, jejž Jižní Afrika potřebuje, bude ale patrně mnohem těžší.
Pravda, jihoafrické banky přestály tlaky recese let 2008-2009 a Jihoafrická rezervní banka v posledních 20 letech držela inflaci v mezích či v těsné blízkosti 3-6 % rozpětí cíle. Dekáda stagnujících příjmů, rostoucí nezaměstnanosti, série odhalení podnikatelských přečinů a korupce veřejné moci ale přiživuje nespokojenost široké veřejnosti. Není tedy divu, že za markantního propadu volební účasti a stoupající podpory levicových i pravicových nacionalistických stran klesl podíl hlasů jak pro ANC, tak pro jeho hlavního soupeře, opoziční demokratickou alianci (DA).
Nová vláda vedená ANC navíc bude mít k zajištění fiskální stimulace malý prostor. Vládní dluh v poměru k HDP roste, ratingy země se kriticky přehodnocují a veřejné finance zatěžují obrovské schodky v bilancích státních podniků.
Růstový plán vlády musí tedy překonat partajní ideologii ANC a zažité úzkoprsé názory. Musí klást důraz na investice soukromého sektoru, společně s důslednými a věrohodnými politickými reformami, a také usilovat o přerozdělení příjmů. Úspěch bude záviset na shodě široké škály politických vůdců a dalších zainteresovaných stran na klíčových prvcích plánu.
Několik možných priorit nedávno nastínil vládou financovaný výzkumný program zaměřený na zaměstnanost a inkluzivní růst, řízený Výzkumným oddělením pro oblast práce a rozvoje na jihu Afriky při Univerzitě v Kapském městě. Ústřední myšlenkou, podle Raviho Kanbura z Cornellovy univerzity, je „velká dohoda“, která vyvažuje krátkodobou tvorbu pracovních míst a růst hlubšími dlouhodobými strukturálními reformami.
Bezprostředními prioritami by měly být investice do městských infrastruktur a rozvoje měst, neboť výzkum ukazuje, že se jedná o důležitý pramen posunu výš na společenském žebříčku a stoupající životní úrovni. Zlepšení základní infrastruktury a služeb bude vyžadovat kombinaci veřejného a soukromého financování, jakož i lepší amortizaci nákladů na městské služby. Jelikož však národní vládu vede ANC, a tři významná jihoafrická města ovládá DA nebo koaliční vedení, pokrok by mohlo brzdit politikaření.
Stěžejní je také urychlit investice do bydlení. Vládou financované programy bytové výstavby a modernizace neformálních osad by měly pokračovat, ale hlavní růstový potenciál se skrývá v uvolnění překážek pro soukromé investice do bydlení a spolufinancovaný rozvoj. Významnými cestami ke zlepšení distribuce bohatství rodin a životních úrovní jsou městská bytová výstavba, vlastnictví pozemků a související růst drobných podniků. To vyžaduje společné iniciativy vlády, městských samospráv, finančních ústavů a developerů.
Vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti v Jižní Africe aktuálně dosahuje 25 %, musí být tvorba pracovních míst centrální součástí politik rozvoje průmyslu a měst vlády. Růstový potenciál má zemědělství, cestovní ruch, opravárenské a údržbářské služby i výroba s intenzivnějším zapojením pracovních sil. Jak ale nedávno uvedli Jim O’Neill a Raghuram Rajan, trvalé nárůsty produktivity a podnikavosti s větší pravděpodobností přinesou spíš investice do zeměpisných oblastí a rozvoje komunit než úzce cílená odvětvová podpora.
Nová vláda by také měla uvažovat o regulatorních změnách a uvolňujících opatřeních na podporu neformálního zaměstnávání a růstu drobných podniků a posílit ochranu hospodářské soutěže s cílem tlumit tržní sílu zavedených korporací. Samotný Ramaphosa zatím správně schválil iniciativu „služeb pro zaměstnanost mladých“ vedenou podnikovým sektorem: tu je třeba jako partnerství veřejného a soukromého sektoru rychle rozšiřovat.
Tři opatření na podporu ekonomiky
Vedle řešení těchto bezprostředních priorit musí také nová vláda prosazovat reformy zaměřené na posilování ekonomiky v dlouhodobém výhledu. Do popředí vystupují tři opatření:
Zaprvé, největší výzvou Jihoafrické republiky je ozdravit svůj vertikálně integrovaný monopol v oblasti elektrické energie - Eskom. Dlouhá zpoždění v restrukturalizaci energetického sektoru, přezaměstnanost, překračování nákladů, chybování v technických parametrech při výstavbě nových uhelných elektráren a systémová manažerská selhání přivedly tento státní podnik téměř k bankrotu. Je třeba vyjednat rozsáhlé refinancování, společně s reorganizací podniku, která do odvětví výroby elektrické energie přinese konkurenci a tržní pobídky. Je nezbytné zvýšit poplatky za elektřinu a odstraňovat nedostatky ve výběru obecních příjmů.
Nezbytná restrukturalizace bude komplikovaná, nákladná a sporná. Pokud však uspěje, bude značným přínosem pro obnovu důvěry ve vládu a hospodářské vyhlídky Jižní Afriky.
Zadruhé, nastupující vláda má v plánu postupně zavádět reformy sociálního pojištění s cílem zajistit komplexní zabezpečení příjmu a všeobecnou dostupnost zdravotní péče. K zamýšleným změnám patří povinné financování zákonných dávek a posuny rovnováhy mezi soukromými úsporami a nastaveními zdravotních pojištění. Zahrnují také podstatné změny ve způsobu, jímž funguje fiskální přerozdělování. Jižní Afrika by od „rozpočtovaného“ financování podpory příjmů chudých na základě jejich finanční situace a veřejného poskytování zdravotnických služeb nepojištěným osobám přešla k samostatně financovaným všeobecným programům ochrany příjmů a přístupu ke zdravotní péči.
Tyto dlouhodobé reformy jsou potřebné k posílení solidarity a snížení nerovnosti a jako doplněk urbanizace a modernizace. Vyžadují však budování institucí obrovského rozsahu a posloupnost reforem je nutné pečlivě uvážit.
Konečně, nová vláda musí oživit vzdělávání, učňovskou průpravu a rozvoj dovedností. Co je třeba dělat, se z velké části ví. V raném věku je nutné náležitě vyučovat základní čtenářské dovednosti, musí se zlepšit řízení škol a sektorově organizovaný a poplatkově založený učňovský systém by měly nahradit akademie podléhající místním obchodním komorám a zaměstnavatelům. Potřebné jsou centrálně řízené standardy a osnovy, společně se silnější decentralizací správy, aby došlo k posílení zodpovědnosti a adaptaci na místní potřeby.
Ramaphosa má před sebou dlouhý program hospodářských reforem a veřejnost netrpělivě čekající na výsledky. Jeho nedávné rozhodnutí vzkřísit expertní oddělení pro koordinaci politik v prezidentské kanceláři je povzbudivý signál. K překonání korupce a úřední nečinnosti, které brzdí jihoafrickou ekonomiku, bude však potřebovat jak odborné, tak státnické dovednosti.
Autor: Andrew Donaldson, bývalý náměstek generálního ředitele jihoafrického ministerstva financí, působí v současnosti jako seniorní vědecký pracovník ve Výzkumném oddělení pro oblast práce a rozvoje na jihu Afriky při Univerzitě v Kapském městě.
Copyright: Project Syndicate, 2019.
www.project-syndicate.org