Americký prezident Donald Trump se snaží zvýšit tlak na Čínu zaváděním dalších cel a ta reaguje podobnými kroky. Podle ekonoma Noaha Smithe již jde o „největší obchodní válku v moderní historii USA“ a ještě před časem se přitom dalo očekávat, že konflikt bude spíše utichat. Smith totiž tvrdí, že není jasné, nakolik pokračují krádeže duševního vlastnictví ze strany Číny, které jsou považovány za jeden z hlavních důvodů tenzí. Dosavadní spory a zavedená cla už také generovaly významné náklady, které nesou zejména američtí spotřebitelé. Vítězství je tedy v současné situaci těžké dosáhnout a ztráty se kupí. Proč tudíž Trump celý spor hrotí?
Podle ekonoma se může Trump domnívat, že silná americká ekonomika a odolný akciový trh mu dávají prostor pro zintenzivnění tlaku na Čínu. Ceny dovozů se sice kvůli clům zvyšují, ale reálné mzdy rostou a to tlumí negativní dopad konfliktu na spotřebitele. „Hospodářství si vede dobře a mnozí Američané tak výrazněji necítí dopady obchodní války, ztráty dopadají zejména na zemědělce,“ píše Smith na stránkách Bloombergu.
Na straně Číny se situace odlišuje, protože její hospodářství se nachází pod větším tlakem. Je těžké izolovat vliv obchodního konfliktu od dalších faktorů, jako jsou vládní snahy o omezení velikosti stínového bankovního sektoru. Například MMF ale tvrdí, že obchodní tenze dopadají na čínskou ekonomiku mnohem razantněji než na tu americkou. Podobné úvahy ale možná nejsou ty hlavní, na kterých stojí Trumpova strategie.
Čína se doposud zdála být nezastavitelná a přebírala dominanci v jednom odvětví za druhým. Spojené státy se posouvaly na druhé místo v řadě oblastí. Čína se stala středem východoasijského hospodářského bloku. Její rostoucí vliv dokonce hrozil tím, že posune Severní Ameriku na periferii globální ekonomiky. To by se podle ekonoma následně projevilo i ve vojenské a technologické oblasti, kde by Spojené státy také mohly ztratit svou dominantní pozici.
Pokud by Trump chtěl Číně v dalším vzestupu bránit, pak podle Smithe obchodní války představují efektivní nástroj. Jak totiž bylo uvedeno, jejich dopady na americké hospodářství jsou relativně omezené, zatímco u Číny jsou znatelně hlubší a dlouhodobější. „Trump může dojít k závěru, že ztráty utržené Spojenými státy jsou přijatelné. Jeho skutečným cílem nemusí být maximalizace prosperity Američanů, ale geopolitická dominance,“ míní ekonom. Dodává však následující:
„Je také možné, že obchodní válka znamená čistě populistický podnik a zavádění cel zase způsob, jak ze sebe dělat drsňáka. V případě, že podle Trumpa je ponechání cel výhodnější než dosažení dohody, může současné dění znamenat jen první salvy dlouhodobé obchodní války. To samé platí, pokud je jeho skutečným cílem dlouhodobé oslabení Číny,“ uzavírá Smith. A v následujícím grafu na základě kalkulací MMF srovnává odhadované krátkodobé a dlouhodobé dopady obchodní války na americkou a čínskou ekonomiku (spolu s odhady dopadů na celé světové hospodářství, Asii, NAFTA a eurozónu):
Zdroj: Bloomberg