Čínský jüan bude v následujících letech tvořit čím dál větší část devizových rezerv centrálních bank. Ta se do roku 2030 může zvýšit až na jednu pětinu. Předpovídají to téměř dvě třetiny centrálních bankéřů z celého světa zodpovědných za devizové rezervy v hodnotě 6,8 bilionu dolarů v průzkumu Reserve Management Trends 2019. Mezi další trendy patří implementace ekologických a sociálních principů, větší investice do zlata nebo vzrůstající obava z obchodní války mezi USA a Čínou.
Zvyšující se podíl na mezinárodním obchodu a rostoucí internacionalizace přivedla čínský jüan mezi elitní světové měny a podle centrálních bankéřů z průzkumu Reserve Management Trends 2019, který pro vypracovalo vydavatelství Central Banking Publications, bude jeho role sílit i nadále. Téměř dvě třetiny respondentů předpovídají, že jeho podíl stoupne do roku 2030 na 10–20 %. Čtvrtina si myslí, že této úrovně dosáhne už příští rok. Více než polovina dotázaných už do jüanu investovala a čtvrtina zařazení čínské měny do svého portfolia zvažuje.
„Evropská centrální banka a mnoho centrálních bank v Evropě včetně např. Německa či Slovenska minulý rok ohlásily investice do jüanu, což podpořilo status čínské měny a její oblíbenost mezi centrálními bankéři. S narůstajícím napětím na trzích v Evropě a Americe a postupným otevíráním toho čínského lze očekávat, že role jüanu jako rezervní měny ještě dále posílí. K získání významného podílu mezi rezervními měnami bude muset Čína pokračovat v protržních reformách, které ji mohou pomoci získat důvěru centrálních bankéřů rozvinutých ekonomik,“ říká Richard Keery, generální ředitel Česká republika.
Podle nejnovějších dat Mezinárodního měnového fondu se podíl čínského jüanu na světových devizových rezervách zvýšil mezi lety 2017 a 2018 o téměř dvě třetiny a tvoří tak necelé 2 %. Tím se dostává z hlediska objemu na páté místo před kanadský a australský dolar. Nejoblíbenější zůstává s přehledem americký dolar s podílem 62 %, euro s 21 % a japonský yen, jehož podíl činí 5 %. Až na čtvrtém místě se nachází britská libra se 4 %.
Zatímco dolar vnímají centrální bankéři stále jako „bezpečný přístav“ a přes 80 % z nich nehodlá měnit strategii vůči euru, britská libra je na tom o poznání hůře. Přes tři čtvrtiny respondentů očekává pokles podílu libry na globálních devizových rezervách zejména kvůli brexitu. Tento postoj zastávají hlavně zástupci z rozvojových zemí. Představitelé amerických a evropských centrálních bank si většinou myslí, že půjde o krátkodobý výkyv, a nehodlají své rezervy v librách měnit. Největší dopad brexitu vidí v nárůstu administrativy a právní náročnosti.
Britský plán opustit Evropskou unii nevidí centrální bankéři jako hlavní hrozbu. Téměř tři čtvrtiny z nich označilo potenciální obchodní válku mezi USA a Čínou jako nejvýznamnější či druhé nejvýznamnější riziko pro správu devizových rezerv v letošním roce. Větší obavy než brexit také vyvolává možná hospodářská recese v USA. Výprodeje na čínském a blízkovýchodním trhu stejně jako pokles na světových burzách znepokojuje pouze menšinu dotázaných.
Díky rostoucí geopolitické nestabilitě a volatilitě světových trhů budou centrální bankéři v následujících 2–3 letech více investovat do zlata. To si myslí 88 % z nich. Mezi hlavní důvody kromě bezpečné investice uvádějí i potřebu diverzifikace.
Dalším trendem následujících let bude podle výsledků průzkumu i větší zaměření na ochranu životního prostředí, sociální oblast a oblast řízení. Tyto principy, označované zkratkou ESG, už uplatňuje 13 % dotázaných, kteří spravují devizové rezervy ve výši 1,5 bilionu dolarů. Dalších 32 % jejich zavedení zvažuje. Jako hlavní důvody uvedli správné tržní postupy, etické hledisko a zlepšení pověsti.
Zdroj: PR