Je těžké si nějak prakticky představit rozdíl mezi milionem, miliardou a bilionem. Objem měnových trhů je prostě neuvěřitelný. Neskutečné - nebo aspoň absurdní jsou i obchodní války. Přinášíme pravidelné Perly týdne.
Absurdita obchodních válek - olivy za Airbus: Reuters si všímá toho, jak nově uvalená americká cla na některé evropské zemědělské produkty doléhají na španělské rodiny již po generace vyrábějící olivový olej. Američané uvalili 25 % cla na evropský olivový olej a další produkty na základě rozhodnutí Světové obchodní organizace poté, co rozhodla, že Airbus dostával nedovolenou vládní podporu. Vedle těchto cel na španělské farmáře doléhá celosvětový pokles cen olivového oleje. Farmář Pablo Casado pro Reuters uvedl, že nechápe, co mají jeho olivy společného s Airbusem. Reuters píše, že Casado vstává a začíná v hájích pracovat ještě před rozedněním, kdy je chladněji a je lepší čas na sklizeň. Olivy trhá ručně a tudíž je jen těžko schopen konkurovat velkým farmám využívajícím mechanizaci. Cla by pak mohla být tím, co jej donutí skončit.
Na monetární prevenci ochlazení už je pozdě: „Hedge fondový titán Ray Dalio se domnívá, že je příliš pozdě, aby centrální banky dokázaly zabránit ochlazování globální ekonomiky“. Tvrdí to CNBC s tím, že investorovi současné prostředí připomíná období Velké deprese. „Cyklus ztrácí na síle a nacházíme se ve světě, který bych popsal jako velké ochabnutí. Evropa je útlumu tomu velmi blízko, Japonsko také Spojeným státům k tomu také moc neschází“, uvedl Dalio.
Ve světě je pak podle investora největší mezera v bohatství od třicátých let a to vytváří politické tenze. Například ve Spojených státech má ta úplně nejbohatší vrstva společnosti přibližně tolik majetku, kolik zbylých 90 %. Dnešek se pak situaci ve třicátých letech má podobat i v tom, že vzniká nová supervelmoc, která ohrožuje tu stávající. To se promítá i do sporů, které mezi sebou vedou Spojené státy a Čína na obchodní rovině.
V Bílém domě opět republikán: Moody’s Analytics se pokouší o predikci výsledků prezidentských voleb v USA naplánovaných na listopad příštího roku. Pracuje se třemi základními modely, první z nich je založen na ekonomických datech týkající se zejména toho, jaká je finanční situace voličů. Druhý model stojí zejména na vývoji akciového trhu a třetí na vývoji nezaměstnanosti. Všechny tři ukazují na shodný výsledek: Volby vyhraje republikán. Moody’s dodává, že její modely se od roku 1980 ve svých predikcích nespletly.
Japonský start pro baterie od Tesly: Reuters píše tento týden i o tom, že začne na jaře příštího roku v Japonsku s instalací svých domácích baterií o kapacitě 13,5 kWh. Objednávky na ně bere již od roku 2016, ale doposud nebylo jasné, kdy budou skutečně dodány. Japonský trh má být pro ní velmi atraktivní i kvůli tomu, že přírodní podmínky tam často vyvolávají přerušení dodávky elektrické energie a tudíž existuje poptávka po „uskladnění“ elektrické energie vyrobené z domácích solárních panelů.
Japonsko naceněné na recesi, jinde valuační optimismus: Investiční společnost Schwab se zaměřuje na to, jak vysoko jsou nyní valuace na akciových trzích. Uklidňuje ty, kteří by se obávali, že se nacházíme v podobné situaci, jako před prasknutím internetové bubliny. Ale dodává, že v porovnání s historickými standardy současné valuace uklidňujícím dojmem nepůsobí.
Společnost konkrétně tvrdí, že PE německého trhu nyní dosahuje hodnoty 13, zatímco jeho průměrná hodnota na vrcholech dosažených za posledních 20 let dosáhla 21,1 a na dnech 8,5. Celoevropské PE dosahuje hodnoty 13,8 a cyklické extrémy se nachází na 18,3 a 8,8. V USA se současné PE nachází na hodnotě 17,1, průměr předchozích maxim dosahuje 19,7 a valuace na dnech cyklu se v v průměru pohybovaly na hodnotě 10,7. V případě Japonska se nyní PE nachází ve výši 13,2, předchozí maxima se pohybují v průměru kolem 26 a minima 17. Z tohoto pohledu je tak Japonsko jako jediné „naceněné na recesi“.
Neuvěřitelný objem měnových trhů: „Je těžké si nějak prakticky představit rozdíl mezi milionem, miliardou a bilionem. Někdy k tomu používám následující příklad: Jeden milion sekund odpovídá 11 dnům. Jedna miliarda sekund je 11 000 dní, takže 30 let. A jeden bilion sekund odpovídá 30 000 let. Pokud se tedy něco stalo před milionem sekund, stalo se to před jedenácti dny. Pokud to bylo před bilionem sekund, stalo se to v době prvních skalních maleb“, píše na stránkách The Conversable Economist ekonom Tim Taylor s tím, že tento rozdíl je dobré si uvědomit v souvislosti s novou analýzou dění na měnových trzích.
Tuto analýzu představila Banka pro mezinárodní vypořádání plateb BIS a tvrdí v ní, že za jeden den se na měnových trzích v průměru zobchodují transakce za 6,6 bilionu dolarů. Podle ekonoma jde na první pohled o chybu, protože například celková hodnota světových exportů zboží a služeb dosahuje ročně 25 bilionu dolarů. Pokud k tomu přidáme přímé zahraniční investice, částka se zvýší o 2 biliony dolarů a s portfoliovými investicemi o 1,9 bilionu dolarů. Ostatní finanční investice přidají další 2 biliony dolarů, ale stále se tím ani zdaleka nedostaneme k ročnímu číslu, které implikuje 6,6 bilionu dolarů denně.
Z toho je podle Taylora zřejmé, že naprostá většina transakcí na měnových trzích nemá co dělat s obchodem, či investicemi, ale jde o transakce finanční. Ty mají za cíl zajištění rizik plynoucích v pohybů kurzů, či jsou snahou na těchto pohybech profitovat. BIS pak tvrdí, že 88 % všech transakcí na měnových trzích zahrnuje dolar, ať už na straně nákupní, či prodejní. Opět to nemá co dělat s transakcemi přímo souvisejícími s americkou ekonomikou. Dolar slouží například při konverzi brazilského realu do jihoafrického randu, kdy je první měna nejdříve směněna na dolary a ty teprve na měnu jihoafrickou.
Riziko chudoby u nás nejnižší v Evropě: Eurostat přináší tento týden data týkající se ohrožení populace chudobou a vyloučením ze společnosti. Jak ukazuje následující graf, nejhůře na tom jsou v tomto ohledu lidé v Bulharsku a Rumunsku, protože tam je takto ohrožena zhruba třetina společnosti. Průměr v celé EU dosahuje necelých 22 %. Nejlépe jsme na tom podle dat naopak my (12 % - ovšem viz zpráva níže) s odstupem za námi pak Slovinci a Slováci:
… a u nás doma
Bude doba, kdy nebudeme používat fosilní paliva: Ihned.cz přináší rozhovor s profesorem Václavem Smilem, kterému “naslouchá i Bill Gates“. Ohledně změn klimatu a potřebných korků uvedl: „Problém je, že dnes musíte mít vyhraněný názor. Buď že to je katastrofa, nebo že to nic není. Nelze mít vyvážený pohled někde mezi, který bere v potaz komplikovanost věci. Není moc složitějších témat, než je změna klimatu...bohužel, tento problém byl unesen na jedné straně lidmi, kteří jakékoliv změny klimatu stupidně popírají, na druhé těmi, kteří říkají, že všichni zahyneme nejspíš už příští pondělí“.
„Bude doba, kdy nebudeme používat fosilní paliva, jako jsme je nepoužívali předtím. Ale ta doba nepřijde za pět nebo deset let, je to proces, který bude trvat dlouho, a nikdo neví, jak dlouho to vlastně bude. Záležet bude na tom, kolik peněz dáme do výzkumu a jak se problému budeme věnovat, bude záležet na Africe, kde se do konce století narodí miliarda lidí a ti budou chtít všechnu možnou a dostupnou energii. Takže to není v rukou Česka, Francie ani Kanady, ale v rukou Asie a Afriky“, dodal profesor.
2 600 dětí bez domova: Seznam.cz píše, že „v České republice žilo letos na jaře cca 23 830 bezdomovců. Podle rozsáhlého šetření Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí mezi nimi bylo i 2 600 dětí. Nejvíce osob bez domova bylo na severu Moravy a v hlavním městě“. Ve stanech, autech, vagónech, squatech či sklepech žije podle průzkumu zhruba polovina bezdomovců, do této kategorie jsou řazeni rovněž lidé, kteří nárazově využívají některou z nízkoprahových nocleháren. Zbývající polovina dlouhodobě pobývá v azylových domech i dalších uvedených zařízeních. Autoři průzkumu pak podle portálu upozornili, že šetření se uskutečnilo v době ekonomické konjunktury a minimální nezaměstnanosti. Takže sčítání proběhlo v době, kdy „můžeme očekávat spíše nižší než vyšší počty osob bez domova“.