I když se západní státy obracejí k čistším zdrojům elektrické energie, spotřeba uhlí bude v příštích pěti letech narůstat, předpovídá Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Důvodem je poptávka v rozvíjejících se zemích, která prý přebije zelenější snahy v těch vyspělých.
Uhlí je fosilní palivo s nejhoršími dopady na životní prostředí a pokud bude jeho spotřeba v příštích pěti letech stabilně narůstat, jak se domnívá IEA, může mít svět velký problém s tím, jak dodržet sliby o snížení emisí skleníkových plynů, které podle některých názorů způsobují globální oteplování.
Loni bylo uhlí největším zdrojem elektrické energie, proudu se z něj vyrobilo nejvíce v historii. Letos je to jiné. Elektřinu z uhlí by mohl čekat vůbec největší propad. Důvodem je hlavně to, že prudce narostla výroba v hydroelektrárnách. Naopak poptávka po elektřině v Indii a v Čína byla nízká, vysvětluje analytik IEA Carlos Fernandez Alvarez.
Indie, Čína a jihovýchodní Asie však patří k oblastem, které budou poptávku po elektřině v příštích letech zvedat.
“Náznaků změny moc není,” napsala IEA v roční zprávě o uhlí, zveřejněné minulý týden. “Navzdory všem oznámením a změnám v politice se naše prognóza velmi podobá těm, které jsme psali v posledních letech,” uvedla také tato agentura.
Prognóza celosvětové poptávky po uhlí podle IEA pro rok 2000 - 2024:
Výhled pro uhlí je stabilní i přesto, že poptávka ve vyspělých státech vázne. Evropa si vytýčila cíl dostat znečištění zplodinami uhlíku do poloviny století na nulu. Ve Spojených státech poptávku sesekal zájem o zemní plyn.
Jenomže Asie píše jiný příběh. V Indii, která má více než 1,3 miliardy obyvatel, se bude spotřeba do roku 2024 zvedat o 4,6 % ročně, protože země bude muset nějak pohánět svoji rostoucí ekonomiku. V jihovýchodní Asii poroste o více než 5 % ročně. V Číně, která tvoří skoro polovinu světové spotřeby, bude spotřeba vrcholit v roce 2022, pak zpomalí. Každá nová elektrárna postavená v těchto zemích bude pravděpodobně v provozu další desítky let dopředu.
Podle současných zjištění Země na konci století oteplí o skoro 3 stupně Celsia, dvakrát víc, než kolik je podle vědců zapotřebí, aby se omezily nejhorší dopady klimatické změny. Aby takový nárůst nenastal, bude podle IEA zapotřebí používat technologie na zachycení uhlíku vypouštěného z elektráren. Jenomže to je drahé a ve větším měřítku to zatím nikdo netestoval.
Ekonom Tim Taylor se domnívá, že zachycování a ukládání oxidu uhličitého je podle jeho zkušeností často považováno za hodně specifickou technologii, která nemá z hlediska celkového snižování obsahu uhlíku v atmosféře větší význam. Jenže tento dojem je mylný, což ukazuje The Global CCS Institute ve své analýze Global Status of CCS 2019:
Zdroje: IEA, Bloomberg