Radikální plán Evropské komise na proměnu Evropy v první světový klimaticky neutrální kontinent naráží na opozici. Komise chce v nejbližších měsících přijít s řadou kroků, mezi které patří i dosažení klimatické neutrality v polovině století či k vytvoření fondu pro podporu regionů závislých na energii z fosilních paliv, a iniciovat masivní investice do ekologických projektů. Ale najít takový způsob, který uspokojí 28 národních vlád a celou řadu zájmových skupin a průmyslových odvětví, je problém.
Vlády východu Evropské unie hrozí, že příslib odstranění emisí uhlíku do roku 2050 rozstřílejí, pokud nedostanou větší pomoc s financováním tohoto přechodu. Letecký průmysl je připraven bojovat proti jakémukoli pokusu platit za znečišťování ještě více. A tlak na regulaci rozvíjejícího se zeleného finančního průmyslu se zamotal ještě více při sporu o to, zda by do něj měla být zahrnuta i jaderná energie.
Premiér Andrej Babiš bude na nadcházejícím summitu Evropské unie, který začíná dnes, prosazovat uznání jaderné energie za čistý, bezemisní zdroj, díky čemuž by Česko mělo nárok na klimatické investice. Chce záruku, že ostatní státy, především sousední Rakousko, nebudou blokovat plánovanou výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně. Bez jádra Česko uhlíkové neutrality nedosáhne, řekl Babiš novinářům před odletem do Bruselu.
Nejnaléhavějším bodem je to, jak pokrýt náklady na tuto změnu. Česká republika, Polsko a Maďarsko požadují od EU vyšší finanční záruky. Uhlíková neutralita znamená, že každá země zneutralizuje tolik emisí, kolik vyprodukuje. Náklady na její dosažení v Česku budou činit podle Babiše 625 miliard korun. Počítá s tím národní investiční plán, který chce premiér představit vládě v pondělí 16. prosince. "Jsou tam za 625 miliard korun konkrétní projekty na to, abychom dosáhli v roce 2050 tu klimatickou neutralitu," řekl dnes Babiš.
Polsko odhaduje, že účet za eliminaci emisí CO2 vyjde na více než 500 miliard EUR. Poláci, jejichž průmysl je závislý na uhelných elektrárnách, chtějí společné prohlášení oslabit tak, aby země se zvláště vysokými emisemi musely „ve druhé polovině století“ dosáhnout pouze nulové hodnoty. Maďarský premiér Viktor Orbán předpovídal, že jeho země bude muset investovat 150 miliard eur, a to že bude možné pouze s „významným příspěvkem“ EU.
Všechny tři země již na předchozím summitu v červnu tlak na klimatickou neutralitu blokovaly. Mezitím Komise navrhla mechanismus „spravedlivého přechodu“ se 100 miliardami eur na pomoc s financováním tohoto přechodu chudším členským státům a Estonsko od opozice vůči těmto cílům EU upustilo.
Vzhledem k tomu, že podrobnosti o fondu mají být odhaleny až v lednu, může být finanční pomoc pro východní státy příliš malá na to, aby na dohodu přistoupily. Několik bohatších států západu mezitím naznačilo, že suma je už tak příliš vysoká.
S tím, jak naděje na kompromis slábnou, zvažují úředníci podmíněnou dohodu, která by mohla propojit klimatický cíl s dalším rozpočtem EU, který má přijít na řadu příští rok. Dalším zvažovaným scénářem je prohlášení těch vůdců, kteří s cílem souhlasí. To by samozřejmě bylo slabší než jednohlasné prohlášení, ale stále by to ukazovalo směr vypracovávání legislativy.
Rakousko a Lucembursko jsou podle agentury APA připraveny na summitu zablokovat usnesení, které by umožnilo členským zemím čerpat finanční podporu z unijních fondů na stavbu jaderných elektráren. Podle diplomatů tak bude dosažení dohody na klíčovém závazku summitu velmi složité.
Na klimatická vyjednávání naváže dnes večer téma rozpočtu na období 2021 až 2027. Lídři unijních zemí budou probírat návrh připravený finským předsednictvím EU, který sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Zatímco státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny poklesem peněz pro strukturální fondy, západoevropské země namítají, že by se měl celkový objem rozpočtu i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit. Babiš dnes označil končící finské předsednictví za "katastrofu".
Zdroj: Bloomberg, čtk