Mohou být zisky zelené? Změna klimatu je hlavním tématem letošního setkání Světového ekonomického fóra v Davosu. Závažné ohrožení klimatu řadí tento fond rovnou do pětice největších dlouhodobých rizik a organizátoři výročních sympozia ve švýcarském letovisku již požádali firmy, aby se do roku 2050 nebo dříve pokusily dosáhnout nulových emisí.
Udržitelné investice jsou zastřešujícím tématem pětidenní sešlosti politických a podnikatelských špiček v horském středisku, kam letos zamíří přes 119 miliardářů s majetkem za zhruba půl bilionu dolarů. Dorazit by měl mimo jiné americký prezident Donald Trump, který loni svou účast odřekl kvůli rozpočtové krizi. Na zasedání se ale opět i objeví švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová, která by měla přednést zahajovací příspěvek v panelové diskuzi s názvem "Odvracení klimatické apokalypsy". Organizátoři jubilejního 50. ročníku očekávají celkem téměř 3000 účastníků ze 117 zemí.
Podle finského expremiéra Alexandera Stubba je třeba zabývat se i „novým světovým ne-pořádkem“. Spojené státy zanechaly mocenské vakuum na poli obchodu, klimatu, bezpečnosti a všeobecně světového leadershipu. Kdo toto vakuum vyplní?
EU se snažila zafungovat jako prostředník mezi Amerikou a Blízkým východem, interní rozpory jí ale znemožnily posouvat globální agendu kupředu... a Stubb bude tedy v Davosu sledovat geopolitiku.
Zasedání se zúčastní třeba americký ministr financí Steven Mnuchin, ministr obchodu Wilbur Ross a obchodní zmocněnec Robert Lighthizer. Amerického prezidenta bude doprovázet jeho dcera Ivanka i jeho švagr a poradce Jared Kushner. Chybět by neměly ani německá kancléřka Angela Merkelová či nová šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Do Davosu však nedorazí britský premiér Boris Johnson nebo íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf, který svou účast na letošním zasedání WEF uprostřed americko-íránského napětí zrušil. Na seznamu účastníků nefiguruje ani žádný jiný představitel íránské vlády.
Oficiálním hlavním tématem nícméně je, jak skloubit byznys a ochranu prostředí. Emise uhlíkových plynů nadále rostou o 1,5 % ročně. Aby se ale globální oteplování zpomalilo na 1,5 - 2,0 °C, musejí emise skleníkových plynů klesat o 3 – 6 % ročně od teď do roku 2030, tvrdí Mezivládní panel pro změnu klimatu.
Snaha o zajištění ekologičtějšího přístupu firem na úkor zisků je podle CNBC citlivým tématem. Trump například krátce po nástupu do funkce oznámil záměr odstoupit od pařížské klimatické dohody z roku 2015 s tím, že přísnější klimatická politika by měla nepříznivé důsledky pro americké podniky.
Podle médií lze očekávat, že sedmnáctiletá Thunbergová bude v Davosu opět přitahovat velkou pozornost. "Znovu jsme ji pozvali, musíme však dávat pozor, abychom se nestali nástrojem rozdmýchávání pozdvižení, které kolem ní vzniklo," řekl německému listu Die Welt zakladatel WEF Klaus Schwab. Organizátoři podle něj pozvali i dalších devět mladých aktivistů, kteří "po celém světě bojují za správnou věc, ale jsou méně známí než Greta". Obnova ekosystému je jednou z priorit pro příští desetiletí, uvedl také Schwab s tím, že v Davosu bude spuštěna iniciativa, jejímž cílem je vysazení bilionu stromů do konce desetiletí.
Sraz elit
Kritika výročního zasedání, vyvolávaná jeho exkluzivitou, ale neustává a účast na zasedání, kam někteří z hostů dorazí na párek v rohlíku za 43 USD svými soukromými letadly, může v době prohlubující se příjmové nerovnosti některé veličiny odrazovat.
Britský premiér Johnson podle médií účast na zasedání zakázal svým ministrům s výjimkou ministra financí Sajida Javida. "Naším cílem je pracovat pro lidi, ne pít šampaňské s miliardáři," uvedl podle agentury Bloomberg nejmenovaný představitel britské vlády.
Zasedání se prý nikdy nezúčastnil šéf řetězce Howard Shultz. Po jeho loňském vyjádření, že vážně uvažuje o kandidatuře na prezidenta, se však jistý provokatér na událost v Manhattanu neudržel a poslal ho „zpátky do Davosu“.
Podle nové studie britské nevládní organizace Oxfam, zveřejněné krátce před úterním začátkem davoského sympozia, má 2153 miliardářů více majetku než 4,6 miliardy obyvatel planety dohromady. Mezi návrhy Oxfamu, jak příjmovou nerovnost snížit, jsou investice do státních systémů zdravotní či sociální péče, lepší ochrana práv zaměstnanců, odstranění extrémní chudoby nebo zpochybňování diskriminace na základě pohlaví.
Zdroje: Bloomberg, CNBC, ČTK, Oxfam
Foto: https://www.weforum.org/press