Nassim Nicholas Taleb je úspěšným autorem několika knih a známým odborníkem na fungování finančního systému. Ekonom Joakim Book na stránkách AIER tvrdí, že na první pohled se nám může zdát podivný Talebův přístup k nevyužitým zdrojům. Ty jsou totiž obvykle považovány za známku malé efektivity. Jenže podle Talebovy logiky bychom měli dávat na první místo odolnost systému proti zdánlivě velmi nepravděpodobným událostem. A nevyužité zdroje tak lze vnímat jako jednu z možností, jak se proti takovým událostem pojistit. Book pak tuto myšlenku rozvíjí ve vztahu k jednomu ze žhavých témat současnosti – létání letadlem a znečišťování ovzduší.
Book vzpomíná na nedávnou konverzaci s jednou z jeho známých, která se pohoršovala nad jeho častým létáním. Nedržela se sice extrémního názoru, podle kterého by létat neměl nikdo nikam. Ovšem během diskuse tvrdila, že letecké společnosti by měly změnou organizace letů výrazně omezit počet nevyužitých míst. A měly by poskytovat více letů přímých, které spoří palivo. Book k tomu dodává, že na první pohled to dává smysl, protože více cestujících zvedne emise na jeden let jen marginálně, takže jejich množství na jednoho přepraveného klesá. A jelikož letadla produkují nejvíce emisí během vzletu a přistání, dává smysl i více přímých letů.
Ekonom následně píše, že před několika lety například letěl z Londýna do Edinburghu za velmi nízkou cenu letadlem, které bylo téměř úplně prázdné. A co víc, šlo o obrovský 747, takže velmi pravděpodobně šlo i o ztrátový let. „Nikdo z nás cestujících nenesl environmentální náklady tohoto letu. A ani náklady finanční. Když se tvrdí, že kapitalismus je tak výborný, proč dochází k podobným událostem?“ ptá se ekonom.
Odpověď může přinést Talebova logika a pohled, který vnímá možné nevyužité kapacity ne jako izolovaný jev, ale jako součást celého systému. I onen let byl totiž součástí celkových operací firmy a mohlo se například stát, že při cestě zpět do Londýna bude plně obsazen těmi, kteří se po víkendu vrací ze Skotska do Londýna. Na to, aby je firma přepravila, musela velké letadlo nějak dostat do Skotska a právě proto se pár cestujících vezlo v jinak úplně prázdném stroji.
Jelikož každý jeden let je součástí celého finančního a logistického systému, může se stát, že někteří cestující jsou pro firmu jen „bonusem“ při přepravě letadla z jednoho místa na druhé. Jen sníží náklady tohoto jednoho letu, ale důležité je brát do úvahy náklady celkové – tedy včetně velmi ziskového letu zpět. Ne všechno, co vypadá jako evidentní plýtvání, jím tak skutečně je, tvrdí ekonom. A zobecňuje, že „nejde jen tak uříznout jednu větev ze stromu, pokud jde zrovna o větev, na které závisí jeho celá existence“.
Brooks tvrdí, že „nikdo nechce létat téměř prázdným letadlem, a to z důvodu environmentálních i finančních“. Jenže pokud neznáme souvislosti, může se nám někdy zdát, že hledíme na plýtvání a zbytečně nevyužité zdroje. Ve skutečnosti ale nemusí jít o jev, který si často spojujeme s neefektivním centrálním plánováním, ale o něco, co má svou logiku. A co podporuje nějaký velmi složitý systém. Pokud se tedy snažíme o izolovanou eliminaci toho, co se zdá být nejméně efektivní, může jít o chybu. Koneckonců například call centrum nějaké firmy také samo o sobě negeneruje žádné příjmy, pouze náklady. Pro její existenci ale může být nenahraditelné.
Jasná řeč „evropských“ čísel
Podobnému tématu se před časem na stránkách ENSIA věnoval i Navin Ramankutty z University of British Columbia. Ten tvrdil, že podle dat IPCC jsou průměrné emise na jednoho cestujícího u letadel vyšší než u jiných způsobů dopravy, ale „nejvyšší odhady emisí u vlakové dopravy jsou porovnatelné s nejnižším u té letecké“. A zatímco u kratších cest je často lepší vlak, u těch delších už to tak zřejmé není.
Jenže je tu jeden „detail“. Toto srovnání se týká vlaků v USA, a ne elektrifikovaných železnic v Evropě, kde se řada zení snaží o vyšší využívání obnovitelných zdrojů při výrobě elektrické energie. Následující graf porovnává některé trasy, co se týče emisí při dopravě vlakem a letadlem. Vědec ovšem dodává, že „i kdyby všichni přestali létat, dopad na celkové globální emise by nebyl vysoký“.
Zdroj: AIER, ENSIA