V poslední době se hodně hovoří o rostoucí příjmové nerovnosti, protože v některých zemích se znatelně rozšiřuje mezera mezi příjmy té nejbohatší a nejchudší části společnosti. Jak ale na stránkách VoxEu poukazují Anne Boschini a Jesper Roine, existuje ještě jedna výrazná příjmová nerovnost, které se ekonomové ani zdaleka tolik nevěnují. A dokumentují to na vývoji ve Švédsku.
Jeden aspekt současného vývoje na straně vývoje příjmů dostává jen omezenou pozornost. Jde o genderovou dimenzi. Konkrétně o to, jaký podíl ve skupině lidí s nejvyššími příjmy tvoří ženy a jak se tento podíl vyvíjí v čase. Částečně je tento stav pochopitelný, protože informace o příjmech jsou většinou shromažďovány na základě dat souvisejících s výběrem daní, a tudíž není k dispozici rozdělení podle pohlaví. Boschini k tomu dodává, že skupina lidí s vysokými příjmy je také často získává z investic a tudíž pro detailnější analýzu potřebujeme i data týkající se příjmů kapitálových.
Ekonomka analyzovala data ze Švédska od roku 1971, kdy se změnil tamní daňový systém tak, že nová data umožňovala analýzu příjmů podle pohlaví. Výsledky její analýzy jsou shrnuty v následujících grafech. První popisuje podíl žen na příjmech (celkových a příjmech ze zaměstnání) nejbohatších skupin obyvatelstva (nejbohatších 10 %, 1 % a 0,1 %).
Z obrázků je podle ekonomky zřejmé zejména to, že podíl příjmů žen soustavně roste, ale stále tvoří „jednoznačnou minoritu“. A také vidíme, že čím bohatší je skupina, o to nižší je podíl žen na jejích příjmech. Porovnání obou grafů pak ještě ukazuje, že na počátku období bylo v té nejbohatší skupině obyvatelstva znatelně více žen než v ostatních skupinách. Ekonomka tvrdí, že to málo žen, které v této skupině bylo, mělo příjmy výrazně vychýlené směrem ke kapitálovým ziskům. Tento stav byl ale postupně korigován.
Ekonomka tvrdí, že data potvrzují výzkum, který ukazuje na společenské normy, podle nichž by muži měli do rodinného rozpočtu přispívat více a jejich příjmy by měly být vyšší. Jedna ze studií dokonce ukazuje, že ženy, které se dostanou do vrcholné pozice v politice, čelí vyšší pravděpodobnosti rozvodu. U mužů ale nic takového zjištěno nebylo.
Ekonomka také tvrdí, že výsledky ze Švédska jsou v souladu s tím, co bylo zjištěno v řadě jiných zemí – viz následující grafy s podílem příjmů žen u dvou nejbohatších skupin obyvatelstva:
Data z Lucemburska podle ekonomky ukazují, že pokud má muž partnerku a dítě, zvyšuje to pravděpodobnost jeho posunu do nejvyšších příjmových skupin. Ovšem u žen platí opak. U mužů s vysokými příjmy je pak pravděpodobné, že jejich ženy do této skupiny patřit nebudou. Ale u žen to neplatí.
Zdroj: VoxEU