Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Jak vyjít z temna v datech o nerovnosti

Jak vyjít z temna v datech o nerovnosti

31.12.2019 10:41

Co se týče statistik o nerovnosti, žijeme v době temna. Víc než deset let po „Velké recesi“ vlády stále nedokážou precizně měřit vývoj příjmů a bohatství. Statistické úřady sestavují statistiky růstu příjmů pro obyvatelstvo jako celek (národní účty), leč nikoliv pro „střední třídu“, „pracující třídu“ či nejbohatší procento a 0,1 %. V době, kdy Google, Facebook, Visa, Mastercard a další nadnárodní korporace znají naše soukromé životy do intimních detailů, vlády stále nepodchycují – natož aby publikovaly – nejzákladnější statistiky ohledně rozložení příjmů a bohatství, píšou pro Project Syndicate Facundo Alvaredo, Lucas Chancel, Thomas Piketty, Emmanuel Saez, Gabriel Zucman a další experti.

Tento nedostatek přichází společnosti velmi draho. Dojem, že projevy nerovnosti dosahují v mnoha zemích neobhajitelných výší, je spolu s absencí jakékoli možnosti poučeného rozhodnutí pro voliče živnou půdou pro demagogy a kritiky demokracie.

Situaci ještě zhoršuje, že experti v oblasti nerovnosti jsou občas líčeni jako přehnaně závislí na konkrétních metodologických přístupech, jak ilustruje nedávný titulní článek časopisu The Economist nazvaný „Iluze nerovnosti“. Data ve společenských vědách jsou samozřejmě z podstaty otevřená pochybnostem, takže debaty o metodologii jsou do značné míry nevyhnutelné. Otázkou je, kde vymezit hranici mezi legitimním akademickým nesouhlasem ohledně hladin a trendů nerovnosti a otevřeným popíráním nerovnosti.

Zda je nerovnost přijatelná, či nikoliv – a zda by se s ní mělo něco dělat, či nikoliv –, je věcí kolektivního rozhodování. Ve snaze zajistit podklady pro poučenou debatu spojilo síly přes sto výzkumníků z celého světa a prostřednictvím Databáze světové nerovnosti (WID), která aktuálně zahrnuje víc než sto zemí, vyvíjejí novátorské metody k sestavování statistik nerovnosti. WID obsahuje nejširší možný soubor dostupných zdrojů dat, od šetření v domácnostech, údajů daňové správy, národních účtů a žebříčků bohatství zveřejňovaných v médiích až po „Panamské dokumenty“, skrze něž Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů odhalilo zásoby bohatství zašité v různých daňových rájích.

Metodologie WID je nastavena tak, aby umožňovala výsledky reprodukovat a diskutovat o nich a zároveň aby přispívala k rozšiřování a zkvalitňování dostupných dat. Když se důsledně uplatní na různé regiony a země, objevují se odlišné vzorce; v některých zemích nerovnost stoupá, kdežto v (nemnoha) jiných stagnuje nebo klesá. WID je přitom jen jednou z řady institucí – zahrnující Centrum LIS pro data napříč státy, institut Commitment to Equity, Světovou banku a OECD –, které se v současnosti plodně zabývají zlepšováním našeho porozumění těmto otázkám.

Pokrok při měření nerovnosti však v poslední době brzdí politické posuny, které protiřečí tvrzením o větší transparentnosti. Mnohé vyspělé ekonomiky snižují počty daňových auditů, které každoročně uskuteční, takže je těžší se k tomuto klíčovému zdroji informací dostat a analyzovat jej. Obdobně se vytratila část z nejzákladnějších dat o nerovnosti bohatství, jelikož byly postupně odstraněny progresivní daně z kapitálových příjmů a zrušeny daně z majetku a dědictví.

Vzhledem k nedostatku kvalitních fiskálních a administrativních dat o kapitálových příjmech a bohatství se mnozí pozorovatelé obracejí k jiným zdrojům, například žebříčkům miliardářů uveřejňovaným řadou časopisů. Avšak třebaže tyto zdroje mohou poskytnout cenné postřehy, nesplňují standardy metodologické důslednosti a koncepční zřetelnosti, o něž by se poučený veřejný rozhovor měl opírat.

Z uvedených důvodů je třeba, aby se ve věci angažovali výzkumníci, média a organizace občanské společnosti. Je nezbytné, abychom vyvinuli mezinárodně uznávaný soubor ukazatelů a metod ke sledování příjmů a bohatství. Veřejné statistické úřady by měly zveřejňovat hladiny příjmů a bohatství horního 1 %, 0,1 % a 0,001 %, jakož i efektivní daně, jež tyto skupiny platí.

Obzvlášť důležitým milníkem na cestě k tomuto cíli bude revize Systému národních účtů Organizace spojených národů, chystaná na příští tři roky. (V současnosti na tomto úsilí spolupracujeme s národními statistickými úřady, OECD a OSN.) Statistiky HDP se původně zrodily z tvrdohlavého odhodlání výzkumníků zajistit důkazy o národních důchodech během Velké hospodářské krize. Bylo by škoda se sestavením statistik distribuce růstu čekat až na stoleté výročí HDP – či případně na další recesi.

Do tvorby a šíření transparentních ekonomických informací se musí začít víc zapojovat všechny společnosti. Vyzýváme všechny zainteresované strany z občanské společnosti, médií, vlád a akademické obce, aby se připojily ke snaze posunout data o nerovnosti do jedenadvacátého století.

f

Facundo Alvaredo je spoluředitelem Databáze světové nerovnosti.

lucas

Lucas Chancel je spoluředitelem Databáze světové nerovnosti.

pick

Thomas Piketty je profesorem ekonomie na Pařížské ekonomické škole a spoluředitelem Databáze světové nerovnosti. Naposledy vydal knihu Capital and Ideology.

em 

Emmanuel Saez je ředitelem Centra spravedlivého růstu na Kalifornské univerzitě v Berkeley a spoluředitelem Databáze světové nerovnosti. Jeho nejnovější knihou (napsanou s Gabrielem Zucmanem) je The Triumph of Injustice s podtitulem Jak se bohatí vyhýbají daním a jak je přimět platit.

gabr 

Gabriel Zucman je profesorem ekonomie na Kalifornské univerzitě v Berkeley a spoluředitelem Databáze světové nerovnosti. Jeho nejnovější knihou (napsanou s Emmanuelem Saezem) je The Triumph of Injustice s podtitulem Jak se bohatí vyhýbají daním a jak je přimět platit.

Copyright: Project Syndicate, 2019
www.project-syndicate.org

K signatářům tohoto komentáře kromě uvedených autorů patří Miguel Artola Blanco z Univerzity Karla III. v Madridu; Lydia Assouad, koordinátorka WID pro Blízký východ; Oscar Barrera, výzkumník WID; Thomas Blanchet, koordinátor WID pro statistické nástroje a metody; Marius Brülhart, profesor ekonomie na Univerzitě v Lausanne; Guilhem Cassan, docent ekonomie na Univerzitě v Namuru; Denis Cogneau, profesor ekonomie na Pařížské ekonomické škole; Guillermo Cruces, profesor ekonomie na Univerzitě v Nottinghamu; Léo Czajka, výzkumník WID; Mauricio De Rosa, výzkumník WID; Luis Estevez Bauluz, koordinátor WID pro úhrny bohatství; Matthew Fisher-Post, koordinátor WID pro Severní Ameriku; Ignacio Flores, koordinátor WID pro Latinskou Ameriku; Reto Foellmi, profesor mezinárodní ekonomie na Univerzitě v St. Gallen; Bertrand Garbinti, výzkumník WID; Leonardo Gasparini, profesor na Universidad Nacional de La Plata v Argentině; Amory Gethin, výzkumník WID; Džajátí Ghóšová, profesorka ekonomie na Univerzitě Džaváharlála Néhrúa; Jonathan Goupille-Lebret, výzkumník WID; Yajna Govindová, výzkumnice WID; Markus Jäntti ze Stockholmské univerzity; Thanasak Jenmana, výzkumník WID; Čong-il Kim z katedry ekonomie na Univerzitě Dongguk; Nak Nyeon Kim z Univerzity Dongguk; Camille Landais, profesorka ekonomie na London School of Economics; Andrew Leigh, poslanec australského parlamentu; Juliana Londono-Vélez, docentka ekonomie na UCLA; Nora Lustig, profesorka latinskoamerické ekonomie na Tulaneově univerzitě; Clara Martínez-Toledano, koordinátorka WID pro distribuce bohatství; Isabel Martinez, postdoktorská ekonomická výzkumnice na Univerzitě v St. Gallen; Marc Morgan, koordinátor WID pro západní Evropu; Theresa Neef, koordinátorka WID pro východní Evropu; Filip Novokmet, výzkumník WID; Anne-Sophie Robilliardová, koordinátorka WID pro Afriku; Moritz Schularick, profesor ekonomie na Universitě v Bonnu; Paul Segal, seniorní lektor ekonomie na King’s College London; Paul Richard Sharp z Jihodánské univerzity; Jesper Roine, mimořádný profesor ekonomie na Vysoké škole ekonomické ve Stockholmu; Claudia Sanhueza, ředitelka Centra pro ekonomii a sociální politiku při Universidad Mayor v Chile; Matti Tuomala z Tamperské univerzity ve Finsku; Tancrede Voituriez, výzkumník WID; Daniel Waldenström, profesor švédského Institutu pro průmyslovou ekonomiku (IFN); Roger Wilkins, profesor Melbournské univerzity; Li Yang, koordinátor WID pro Asii.

 
 
 

Čtěte více:

Opravdová průmyslová politika pro všechny
04.11.2019 6:31
V časopise The Atlantic z ledna roku 1954 tehdejší mladší senátor USA ...
Německo dokáže svůj externí přebytek snížit
19.11.2019 5:39
Přebytek běžného účtu Německa, těsně pod 8 % HDP, je nejvyšší ze vše...
Zaseknutý sociální rozvoj Západu
26.11.2019 6:39
Po třech desetiletích zhoršující se ekonomické nerovnosti mají obyvate...
Jaký kapitalismus chceme?
04.12.2019 6:45
Jaký kapitalismus chceme? Právě to je možná určující otázkou naší éry....
Jak může Západ konkurovat Číně?
20.12.2019 5:51
V posledních 25 letech se relativní tempa růstu největších světových e...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data