Banka pro mezinárodní vypořádání plateb BIS přichází s novou analýzou pojmenovanou „Zelené labutě“. Zaměřuje se v ní na změny klimatu, teplot, počasí a z nich pramenící rizika a výzvy pro monetární politiku. Centrální banky by si podle BIS měly změn klimatu všímat v rámci jejich mandátu týkajícího se uchování finanční stability. Na druhou stranu jde ale o nelehký úkol, protože změny klimatu jsou spojeny s velkou nejistotou a projevují se na mnoha úrovních. Právě proto BIS používá termín zelená labuť v narážce na výraz černá labuť, značící podle historického vývoje extrémně nepravděpodobné, ale vysoce nebezpečné jevy.
BIS tvrdí, že primární reakcí na globální oteplování by mělo být zdanění uhlíkových emisí. Jenže takový krok by vyžadoval široký konsenzus ve společnosti a v praxi je těžké jej prosadit. Centrální banky by k tomu mohly přispívat svou prací v rámci zmíněného mandátu, a to zejména v oblasti šíření povědomí o nových hrozbách. Důležitá by byla mezinárodní spolupráce, která by se projevila například novým druhem zátěžových testů bankovního sektoru, které by braly do úvahy rizika spojená se změnami klimatu.
Podle banky by se změny klimatu mohly znatelně podepisovat jak na poptávkové, tak na nabídkové straně ekonomiky. V prvním případě může zvýšená nejistota dolehnout na investice i na spotřebu tak, že se domácnosti budou snažit více spořit a zajistit se tak na horší časy. Na nabídkové straně se mohou změny klimatu projevit ztrátou počtu odpracovaných hodin kvůli extrémním horkům. Může klesnout produktivita v zemědělství i produktivita kapitálu v jiných odvětvích. Investice i inovace se mohou přesunout z inovací k adaptaci.
V následujícím grafu BIS na základě dat od MunichRe vidíme vývoj extrémních přírodních jevů:
Jak podotýká portál EconoMonitor, finanční ztráty související s klimatickými změnami jsou a budou dvojího druhu: „Šokové“ které pramení z extrémních událostí, jako jsou záplavy, bouře a podobně. K tomu se ale přidají ztráty dané dlouhodobějšími trendy, jako například růst hladiny oceánů, samotné rostoucí teploty nebo tání ledovců. Vedle toho, jaké ztráty tyto jevy vyvolají přímo, se pak musí počítat i s náklady na zmíněnou adaptaci. Ty by pak souvisely například s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku. Na druhou stranu se ale v této souvislosti mohou objevovat i příležitosti. I zde je ovšem nejistota vysoká a tudíž se dostáváme zpět k výrazu zelená labuť.
Economonitor také cituje server Christian Aid, podle kterého v roce 2019 došlo k 15 katastrofám, které usmrtily a zranily tisíce lidí po celém světě a každá způsobila škody vyšší než 1 miliardu dolarů. Nejvíce jimi byly postiženy Spojené státy a „v těsném závěsu za nimi Čína a Japonsko“.
Zdroj: BIS, Economonitor