Ve Spojených státech klesá nezaměstnanost po recesích rychleji než v eurozóně. Tvrdí to analytici francouzské investiční banky Natixis a ptají se, zda se takový vývoj dá očekávat i nyní, poté, co americké hospodářství trpí kvůli COVID-19.
Následující dva grafy srovnávají vývoj nezaměstnanosti a zaměstnanosti ve zmíněných ekonomikách. Větší citlivost trhu práce na ekonomický cyklus Natixis vysvětluje v první řadě větší flexibilitou amerického trhu práce. Tedy tím, že v USA je mnohem jednodušší zaměstnance propustit a to vede k většímu růstu nezaměstnanosti během recese, ale také k jejímu většímu poklesu během oživení.
Vedle samotné flexibility trhu práce hraje roli i větší flexibilita mezd v USA. Ta podle Natixisu způsobuje, že během oživení rostou marže firemního sektoru rychleji a ten je tak ochotnější zvyšovat zaměstnanost. Tento efekt flexibilnějších mezd se přitom neprojevuje jen na zaměstnanosti, ale podle Natixisu i na investicích. Celkově tak dochází k tomu, že „cyklus je v USA extrémnější než v eurozóně“. Jenže současná data naznačují, že platí opak. Extrémnější je vývoj v Evropě.
Následující tabulka srovnává ekonomický konsenzus a projekce Mezinárodního měnového fondu týkající se růstu evropské a americké ekonomiky v roce 2020 a 2021:
Natixis se domnívá, že očekávaný větší propad evropské ekonomiky je zejména odrazem toho, že v Evropě byly v souvislosti s pandemií uplatňovány větší restrikce a ty trvaly většinou delší dobu než v USA. A Natixis dodává, že s ohledem na vyšší flexibilitu trhu práce a mezd se dá i nyní čekat, že v USA bude pokles nezaměstnanosti rychlejší.
Natixis si všímá také nově zveřejněných ISM indexů, které podle něj spolu s dříve zveřejněnými čísly týkajícími se příjmů domácností působí optimisticky. Banka poukazuje zejména na to, že „nevýrobní sektor, který tvoří 88 % celé ekonomiky, dosáhl významného růstu aktivity“.
Zdroj: Natixis