Je za námi týden ve znamení českých dat, která ukázala, jak se po začátku tzv. rozvolňování začala ekonomika postupně vracet do normálu. Někde to bylo vidět docela zřetelně – třeba v maloobchodě, který se dokonce vrátil k růstu, jinde to bylo slabší – třeba ve zpracovatelském průmyslu. A někde se květen v podstatě zas tak moc nelišil od kritického dubna – příkladem budiž letecká doprava, ubytování nebo chcete-li vše, co souvisí s cestovním ruchem.
Restart ekonomiky tak byl spíš celkově vlažný a rozhodně nebudil žádné velké naděje. Průmyslovým firmám dál chybí zakázky, nezájmem trpí především automobilový průmysl, který po té, co se nasytí odložená poptávka, nemůže počítat s boomem investiční a spotřebitelské poptávky. A tak jeho jedinou jistotou zůstávají pokuty a doutnající celní spor mezi EU a USA, které jsou mimochodem pro evropské automobilky hlavním exportním trhem.
Česká inflace jakoby zcela ignorovala fakt, že ekonomika prochází hlubokou recesí, opět poskočila nahoru a dostala se dokonce nad hranici tolerančního intervalu ČNB. Vinu tentokrát nesou především dražší tabákové výrobky, respektive vyšší spotřební daně, které mají jako již tradičně vylepšovat příjmovou stránku státního rozpočtu za cenu zvýšení inflace. A to nejenom v letošním roce, ale podle posledních návrhů z dílny MF – zřejmě vzhledem k všeobecnému úspěchu – i v těch následujících. Jediným potěšujícím číslem minulého týdne byla tak snad jen nezaměstnanost, která se zvýšila oproti květnu jen symbolicky. Když si ovšem vedle tohoto výsledku představíme statisíce lidí v režimu Kurzarbeitu, tak je ta radost z čísel z trhu práce možná poněkud předčasná.
Tento týden bude ve znamení především amerických dat, pokračující výsledkové sezóny a četných projevů centrálních bankéřů. Na řadu přijdou mimo jiné maloobchodní tržby, u kterých se počítá s dalším velmi solidním růstem. A se zlepšením navzdory kulminující koronavirové nákaze počítají trhy i u spotřebitelské důvěry, jež má přijít na řadu v pátek.
Zapomenout nelze, že tento týden proběhne další jednání ECB, od něhož se však toho příliš čekat asi nedá. Sazby už není kam snižovat, a program nákupů dluhopisů je už nyní velkorysý jako nikdy před tím. ECB se už dávno stala především velkým asset managerem s portfolii cenných papírů s hodnotou atakujících 2,8 bilionů eur a současně největším věřitelem zemí eurozóny. V poslední (neinflační) době, zdá se, narůstají i její ambice v rámci boje proti změnám klimatu.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna se v průběhu pátečního obchodování pohybovala okolo úrovně 26,65 EUR/CZK. Červnová inflace, která skončila nad horní hranici tolerančního pásma ČNB i nad její prognózou, korunu ponechala chladnou. Byť centrální banka ve svém komentáři uvedla, že odchylka jde na vrub především jádrové inflaci a že rizika současné prognózy jsou na proinflační straně. Ale i samotná ČNB počítá s tím, že se inflace postupně a relativně rychle vrátí k dvouprocentnímu cíli. Na druhou stranu jsou to čísla, která by měla podpořit ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni, i když připravovaná srpnová prognóza ČNB už zřejmě nebude až tak optimistická jako ta dosud platná – květnová. Tento týden korunu na domácím poli nejspíš nezaujme vůbec nic, a tak její směr se bude odvíjet především od vnímání rizik na mezinárodních finančních trzích.
Zahraniční forex
Trhy (včetně těch devizových) i nadále vcelku v klidu ignorují rekordní přírůstky nových COVID případů v USA a raději se připravují na začátek kvartální výsledkové sezóny. Pokud jde o eurodolar, tak pro něj bude v tomto týdnu asi nejzajímavější zasedání ECB (čtvrtek) a zasedání EU ohledně Fondu obnovy.
Polský zlotý vstupuje do obchodního týdne v klidu a to přesto, že se již pomalu začíná vyjasňovat, kdo bude prezidentem dalších pět let. Podle nekompletního sčítání hlasů by se jím měl stát dosavadní prezident Duda.
Ropa
Ropa startuje nový týden nesměle a drží se pevně u hranici 43 dolarů za barel. Po vcelku nudných seancích, které výrazněji neovlivnil ani rekordní nárůst počtu nově nakažených ve Spojených státech, má před sebou ropný trh o poznání zajímavější týdenní výhled. Tomu bude dominovat úterní a středeční jednání ministerské komise OPEC+, jež bude diskutovat o další podobě produkčních škrtů, přičemž nejpravděpodobněji se jeví potvrzení původního jízdního řádu - snížení produkčních škrtů od srpna z 9,7 na 7,7 mil. barelů denně.
Stranou pozornosti pak nezůstanou ani tradiční fundamentální statistiky, které naznačí, jak si vlastně OPEC+ stojí ve svém úsilí rebalancovat ropný trh. Předběžná čísla k zásobám přijdou na řadu již v úterý od API a ve středu na ně naváže EIA. Týden pak zakončí data k aktivitě amerických producentů od agentury Baker Hughes.